V květnových volbách sice posílila euroskeptická a nacionalistická hnutí, která v Evropském parlamentu vytvořila opoziční blok proti proevropským stranám, ani tato uskupení však nebudou moci v Europarlamentu zabránit pokračování celoevropské snahy o energetickou stabilitu a o další snižování emisí oxidů dusíku. Velkou roli na plnění těchto cílů bude hrát také nová Evropská komise, jejíž složení se začíná v současnosti postupně rýsovat. Jméno nového eurokomisaře pro energetiku však zatím zůstává ve hvězdách. Günther Oettinger, který tuto funkci vykonával v minulém volebním období, má totiž ambice na resort obchodu.

Podle nedávno proběhlých jednání však bude pro evropskou osmadvacítku v následujícím volebním období stěžejní prohlubování energetické spolupráce mezi Německem a Francií, ale i mezi dalšími členskými státy Evropské unie. Velký důraz má být kladen také na důslednější přeshraniční propojení přenosových soustav, protože v současnosti stále více hrozí krátkodobé přetížení sítě, které by mohlo mít za následek přerušení dodávek elektřiny v poměrně rozsáhlých oblastech. V souvislosti s politickou nestabilitou těsně za hranicemi osmadvacítky bude úkolem evropských institucí také zajištění dostatečného množství surovin ze třetích zemí. Podle nového předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera však bude zásadní, aby všechny členské státy zaujímaly i ve sporných záležitostech jednotné stanovisko.

V dlouhodobějším horizontu se pak Evropská unie bude muset vypořádat také se stále hojně provozovanými uhelnými elektrárnami. Ty budou muset nejpozději do roku 2050 přijmout taková opatření, aby do ovzduší vylučovaly minimum škodlivin. V opačném případě je jejich provozovatelé budou muset vyřadit z provozu.

Kapacity těchto zařízení pak z velké části nahradí nové jaderné elektrárny, s nimiž ve své energetické politice počítá stále větší množství evropských zemí. Větší pozornost však mají státy Evropské unie věnovat i vodním, solárním a větrným zdrojům energie.