Zbyněk Grunda vedl mezinárodní tým WANO v Číně

Elektrárna patří korporaci Jiangsu Nuclear Power Corporation, (JNPC) a nachází se v blízkosti několikamilionového města Lianyungang, které leží stejně jako elektrárna na pobřeží Žlutého moře. V lokalitě JE Tianwan jsou v provozu dva reaktorové bloky ruského typu VVER-1000/428 s turbínami К-1000-60/3000 a generátory TBB-1000. Další dva bloky 3.a 4. jsou v pokročilém stádiu výstavby a současně se tu již připravuje plocha a inženýrské sítě pro další čtyři reaktorové bloky.

Lokalita JE Tianwan je nepředstavitelně veliká co do plochy i co do okolního panoramatu hor. Celé hory kamene z okolních kopců zde byly zpracovány a použity na výstavbu nových reaktorových bloků. Hraniční skály, které ještě zbyly, jsou ošetřeny betonovými výztuhami a tvoří impozantní pozadí k této jaderné elektrárně. Až vás zamrazí při pohledu, co všechno člověk dokáže, když mění svět k obrazu svému.

O kontrolních misích WANO Peer Review na jaderných elektrárnách jsme již několikrát psali, a proto zde nebudu popisovat, jak ovlivňuje tento nejdůležitější mezinárodní program život elektrárny. Nicméně od 1. ledna 2014 WANO začalo s novým přístupem, který byl upraven po událostech ve Fukušimě v roce 2011, a klade důraz na používání nových standardů výkonnostních cílů a kritérií 2013, speciálně hodnotí kulturu jaderné bezpečnosti a zvyšuje kvalitu celého revizního procesu. Všechna regionální centra WANO přecházejí na tento nový systém hodnocení.

Co se týká našeho týmu a práce v Číně, jednalo se o jeden z největších Peer Review na světě, který zahrnoval 40 expertů z 12 zemí světa. Byla zde zastoupena všechna regionální centra v Paříži, Tokiu, Atlantě i Moskvě a experti byli z Argentiny, Arménie, Bulharska, Číny, České republiky, Finska, Francie, Maďarska, Ruska, Slovenska, Ukrajiny a USA. Bylo velmi náročné řídit takto rozmanitý tým a především udržet dobrou komunikaci v tomto komplikovaném prostředí. Myslím, že se to nakonec skvěle podařilo, což dokládá i pochvala týmu jak z řad vedení WANO, tak i od prověřované elektrárny Tianwan. Nemalou zásluhu na tom měli i dva zkušení koordinátoři z moskevského centra, a to dukovanský „rodák" Ladislav Dubský a moskevský „matador" Anatoly Zinčenko. Přestože bylo nálezů poměrně dost a oblastí pro zlepšení zhruba 27, čínská strana vítala tyto výsledky, dá se říci, „s povděkem". Nebylo mnoho oblastí, se kterými nesouhlasili. Důvodem pro to byla skutečnost, že Čína se potýká s nedostatkem zkušených pracovníků a jakékoliv pozitivní kritiky vítá jako příležitosti ke zlepšení. Jev, se kterým se v našich končinách často nesetkáme .

Na závěr bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že o čínské jaderné energetice v budoucnu ještě uslyšíme. Nasazení a zdroje, se kterými pracují naši kolegové v této části zeměkoule, je udivující. Je zde všude zjevná snaha být co nejlepší a zásadním způsobem změnit stávající kvalitu. V mnoha oblastech toho již dosáhli a v dalších jsou na dobré cestě. Možná, že další bloky v Dukovanech již budou stavět oni.

Moje osobní dojmy z Číny jsou pozitivní. Měli jsme sice poměrně málo času na mimopracovní aktivity, ale přesto jsme viděli, že život na ulicích, tržištích i místech oddychu plyne velmi pokojně, bez nadměrného stresu a životní úroveň lidí prokazatelně stoupá. V mnohých oblastech je však Čína pro Středoevropana stále ještě velká exotika. Nepředstavitelný ruch na silnicích v podobě kol, mopedů, motorek, všelijakých „rikší" a vozíků a samozřejmě také aut. Všechny možné značky a často „Made in China". Stále se divím tomu, že se ten zmatek na silnicích neprojevuje v množství havárií a nehod, jež jsem za celou dobu prakticky neviděl.

Jednu sobotu jsme měli volno, a tak jsme se podívali na místní pláž. Nikdy jsem neviděl tolik svateb pohromadě. Protože bylo hezké počasí, mladé páry se fotily a pózovaly ve svatebních šatech a pobíhaly naboso v cákajících vlnách. Nakonec jsme se dozvěděli, že toto focení je pouhou přípravou pro opravdovou svatbu, která bude (možná) až za půl roku. Mnoho věcí je pro nás trochu směšných, nepochopitelných a někdy až absurdních. Ale to je právě ta exotika, vyplývající ze zásadních kulturních rozdílů.

Co se týká jídla, tak to bylo výborné a tak neuvěřitelně rozmanité, že by to bylo téma na celý článek. Musí se však jíst hůlkami (chop-sticks), což může některým lidem činit trochu problémy. Ale k tomuto tématu snad až jindy. Závěrem bych si přál, aby část toho entuziazmu a rozvoje, který vidíte v Číně, se nějak přeneslo i do naší společnosti.

Zbyněk Grunda, zástupce WANO na lokalitě Dukovany