Úkolem členů Občanské bezpečnostní komise je nejen informovat, ale také se vzdělávat

Aby tyto role mohli členové komise odpovědně plnit, musí se nejen pravidelně proškolovat, ale také vzdělávat.

Při letním zasedání se členové komise zúčastnili zajímavé prezentace o přípravě elektrárny na zvládání tzv. těžkých havárií, tedy technického zajištění a přípravy personálu na zvládání jen velmi málo pravděpodobných událostí. Nácviky použití diverzních a mobilních prostředků, jako reakce na události ve Fukušimě, byly zahrnuty do pravidelné přípravy pracovníků dukovanské elektrárny.

Uvolnění covidových opatření v letním období také umožnilo zástupcům OBK prohlédnout si úložiště nízko a středněaktivních odpadů, které se nachází v areálu JE Dukovany a je pod správou státní Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

Na podzim se členové OBK spolu se zástupci obcí i médií z regionu JE Dukovany zúčastnili prohlídky dvou jaderných elektráren v zahraničí, aby měli možnost srovnání provozu a firemní kultury dukovanské elektrárny s mezinárodní praxí.

První navštívenou zahraniční elektrárnou byla slovinská JE Krško, která je dukovanské elektrárně podobná délkou provozu a plány do budoucna.
Elektrárna Krško na řece Sávě, dodnes jediná ve Slovinsku, byla spuštěna v roce 1984 s výkonem 691 MW. Stavbu elektrárny s tlakovodním reaktorem prováděla americká firma Westinghouse. Po rozdělení Jugoslávie se elektrárna stala jablkem sváru mezi Slovinskem a Chorvatskem. JE Krško je provozována společností Nuklearna Elektrarna Krško (NEK), která je spoluvlastněna chorvatskou Hrvatska elektroprivreda (HEP Group) a slovinskou GEN Energija. NEK vyrábí a dodává elektřinu rovným dílem svým dvěma vlastníkům.
Původní plánovaná životnost elektrárny 40 let byla prodloužena
o dalších 20 let. Dlouhodobý provoz je však podmíněn inspekcemi v letech 2023 a 2033. Odborníci v elektrárně, stejně jako v Dukovanech, investují do obnovy a modernizace mnoha zařízení.
Vláda Slovinska již dříve rozhodla o výstavbě nového bloku, který by měl nahradit stávající blok v lokalitě a pokrýt i deficit elektrické energie, který v budoucnosti nastane po odstavení uhelných elektráren.

Také návštěva druhé elektrárny přinesla řadu podnětů a otázek, a to i přesto, že nebyla nikdy uvedena do provozu. Šlo o dokončenou, ale nikdy nespuštěnou jadernou elektrárnu Zwentendorf v Rakousku. Ta měla být v sedmdesátých letech minulého století jednou ze tří jaderných elektráren, jejichž výstavbu Rakousko připravovalo.
Těsně před zahájením zavážení paliva do reaktoru vyhlásila tehdejší vláda po tlaku ekologických aktivistů a celostátní diskusi referendum o jejím spuštění. Obyvatelstvo Rakouska těsnou většinou,
o pouhých 0,5 %, rozhodlo jadernou elektrárnu nespustit a posléze formou zákona i odstoupit od jaderného programu. Nyní elektrárna slouží jako informační centrum, výcvikové centrum
a také jako kulisa pro filmaře. Mnoho částí zařízení je na místě
a vše je možné si osahat a prohlédnout. Fasády některých budov a volná prostranství pokrývají fotovoltaické panely k výrobě solární energie.

Průběžně se o celoroční činnosti a aktivitách komise dočtete na stránkách www.obkjedu.cz, ale také v regionálním tisku.