(Ne)známé

Údolím Markovky za Matyášem Žďárským

06. 01. 2014

Polodenní výlet zahájíme na vlakové zastávce ve Vladislavi, nacházející se na žel. trati č. 240 Brno . Jihlava. Osídlení obce se odhaduje na konec 8. stol., kdy se nazývala Brodem. Vedla tudy kdysi stará kupecká stezka mezi Brnem a Přibyslavicemi a zde bylo nutno překonat brod přes řeku Jihlavu.

O něco později ji osídlili lovci ryb –  Vršicové, kterým se tak říkalo podle proutěných pastí na ryby zvaných vrše. Jakmile do nich ryba vplula, už se ven nedostala. Ve městysu s více než tisícovkou obyvatel stojí za prohlídku kostel Nejsvětější Trojice, z počátku 12. stol. kdy náležel třebíčskému benediktinskému klášteru. Bylo to období románské, z něhož se zachoval presbytář neboli kněžiště zakončený půlkruhovou apsidou. Na kostele zanechaly stopy i další stavební slohy – gotický, renesanční i baroko. 

Na budově úřadu městyse se nachází nepříliš povedená kopie kresby, která se nacházela na asanovaném hostinci, v němž prý přišel na svět budoucí český král Vladislav, podle něhož je městys i pojmenován.  V roce 2012 však byla překryta  tepelnou izolací a můžete si zatím prohlédnout na fotografiích umístěných na schodech a chodbě úřadu městyse. V současné době se již podnikají kroky k její obnově. Barvité vylíčení pověsti o této radostné události bylo dříve popsáno v interiéru  místní restauraci u kostela, ale i toto je nyní překryto dřevotřískovým obložením.

Jenom pár kroků odtud je možno po předběžné telefonické domluvě na tel. č. 736 533 661 navštívit v domě pana Dvořáka velmi starý pohyblivý betlém z roku 1876 asi se 600 figurkami, který je celoročně přístupný.  Mechanizmus je poháněn ručně klikou a i když se tu vstupné nevybírá, není od věci nechat v kasičce nějaký příspěvek na nutnou údržbu a chemické ošetření proti broukům.

Naše cesta nyní povede podél frekventované silnice zpátky na Třebíč až k lávce přes řeku, za níž se nachází Pazderníkova pila, dříve mlýn. V současné době se tu ani nemele ani neřeže. Po překonání kovové zábrany proti průjezdu vozidel se vydáme po červené žluté TZ směrem k rozcestníku před Hlubočkem.  Zde se od červené TZ, která pokračuje po pravém břehu řeky Jihlavy do Třebíče, odpojuje žlutá značka velkého Třebíčského okruhu. Také tu odevzdává své vody řece Jihlavě potok Markovka pramenící severně od Mikulovic v nadmořské výšce 513 m a na své 11,5 km krátké pouti klesá o 128 m. Okraje zprvu širokého údolí jsou obestavěny několika desítkami chat, ale po několika stech metrech se zužuje a získává na malebnosti a romantice. Výchozy skal, balvany, kamenná moře na levém i pravém břehu jsou porostlé krásným betlémářským mechem. Velké odloučené balvany napadané v korytu potoka v něm tvoří lavice s menšími vodopádky a nutí tok k meandrování mezi nimi. Divoký charakter neztrácí údolí ani u osady Dobrá Voda, jejíž levobřežní část patří Kožichovicím, pravobřežní Pozďátkám.  Kromě několika domků se tu nachází ubytovací zařízení Okresní rady Junáka Třebíč, které bylo navráceno v restituci. V Dobré Vodě stojí nedávno obnovená kaplička připomínající zaniklé sirnato-železité lázně uvádění v r. 1837. Ke koupelím i vnitřnímu použití se čerpala voda ze studny před kapličkou.

Zde se nám nabízí dvě možnosti – pokračovat po žluté romantickým údolíčkem až do Kožichovic nebo se vydat po zelené TZ zároveň s cyklotrasou č. 5213 vedoucí vozovou cestou vzhůru na hřeben, kde se otevírají široké a daleké výhledy do krajiny. Jižním směrem spatříme vysílač na Klučovské hoře, severním směrem obce přírodního parku Třebíčsko – Ptáčov, Hostákov a v dáli sv. směrem městys Budišov u Třebíče.  Po široké zpevněné polní cestě (pro cyklisty značené č. 5212 lemované v závěru nově vysazenou alejí ovocných stromů se dostaneme do Kožichovic – rodiště Matyáše Žďárského, průkopníka alpského lyžování. O jeho pohnutém a činorodém životě se můžete dočíst na internetových stránkách obce.  K jeho rodnému domu, bývalému mlýnu čp. 40 se vydáme vlevo kolem kaple sv. Cyrila a Metoděje a sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1791 k rybníku, pod jehož hrází se stavení nachází. Na nároží vlevo od vstupních dveří pozorné oko objeví pamětní desku vytvořenou brněnským sochařem Milošem Vlčkem. Na uctění památky tak významného rodáka je to podle mého mínění poněkud málo a jistě by stálo za úvahu zřídit na jeho počest byť malou pamětní síň. Vždyť v rakouském Lilienfeldu, kde Matyáš Žďárský léta působil, zřídili muzeum a rakouská pošta vydala k výročí jeho úmrtí pětišilinkovou známku.

Zhruba čtyřhodinový výlet zakončíme v Třebíči, kam se dostaneme zpočátku po méně, pak po více frekventované komunikaci.

Text i foto: Ing. Rostislav Novák

Fotogalerie