Tip na výlet Z Moravských Budějovic přes Horu sv. Víta do Kojetic na Moravě

Tento výlet dlouhý asi 20 km doporučuji absolvovat zejména cyklistům, kteří jej mohou asi z 80 % absolvovat po asfaltových a dobře zpevněných polních a lesních cestách. Samozřejmě se hodí i pro pěší turisty, ale s menšími obtížemi, k nimž se dostanu později.

Začneme u vlakového (přijedeme-li s kolem) či autobusového nádraží (půjdeme-li trasu pěšky). Zde se napojíme na zelenou TZ, která nás vyvede kolem pražské výpadovky - bývalé císařské silnice vedoucí pod železničním viaduktem částečně z města. Značka vede ulicí pojmenovanou po prvém sovětském kosmonautovi. Pak odbočíme doleva na ulici nesoucí jméno známého slezského básníka a na jejím konci se vydáme doprava po komunikaci zvané K Hoře.

Pod Lukovskou horou (530 m), která je jedním ze dvou vrcholů krátkého zalesněného návrší mezi Jakubovem a Lukovem, objevíme jednu z osmi informačních tabulí roztroušených v okolí Mor. Budějovic. Tato nás podrobně seznámí se živou i neživou přírodou, historií poutního místa na Hoře sv. Víta nebo také Křížové hory, jak byla dříve nazývána. V 18. stol. na ni vedla křížová cesta se 14 zastaveními a končila u kaple sv. Víta. Z ní tu však nezůstal kámen na kameni. Ruina, která se tu nachází, není bývalou kaplí ale pozůstatkem letohrádku s rozhlednou postaveného tehdejšími majiteli jaroměřického panství – Questenberky v roce 1788. Snáze se k ní dostanou cyklisté jedoucí po cyklotrase č. 5103. Abychom se k ní dostali, odbočíme na panelovou cestu vedoucí k Vodojemu Vít – Lukov. Nevede k ní totiž žádná značená cesta. Ohrazený vodárenský areál musíme obejít z jedné či druhé strany, protože osmiboké torzo letohrádku se nachází za ním ve stínu javorů. Questenberkové jej užívali asi 70 let a jakmile o něj přestali mít zájem, začal pustnout. Přesto bychom prohlídku jeho torza neměli pominout, protože dokládá pomíjejícnost věcí.

Zelená TZ vede pěšáka po západním okraji hory na rozhraní lesa a polí a jsou z ní překrásné výhledy do typicky rázovité krajiny Vysočiny, ale žádná značená odbočka na vrchol z ní nevede. Za Sv. Vítem se obě – turistická i cyklotrasa spojují a můžeme je využít až do Babic. Po prohlídce obce známé čtyřletým působením katolického kaplana a básníka Jakuba Demla a polickým procesem s lidmi, kteří odmítali vstoupit do JZD, se musíte rozhodnout. Nedoporučuji slabším náturám sledovat zelenou TZ vedoucí k Loukovicím lesem zarostlým kopřivami a ostružiním, ale vydat se po cyklotrase vedoucí málo frekventovanou silnicí na Bolíkovice, Čáslavice a Kojetice na Moravě. Chceme-li se pokochat krásným výhledem na obce severně od Babic, popojdeme asi 200 m po zelené TZ k bývalému areálu JZD, patřící dnes firmě Kovovýroba. Pak je radno se vrátit a pokračovat zmíněnou cyklotrasou č. 5103. Po 8,5 km se dostaneme na železniční stanici v Kojeticích na Moravě, pokud ovšem před tím nenavštívíme Vinařské a kulturní centrum s nejzápadnější vinici Znojemské vinařské podoblasti pod hradem Sádek, kde se můžeme před další cestou dostatečně občerstvit.

Text i foto: Ing. Rostislav Novák