Šplíchalovo Třetí zastavení
Zdeněk Šplíchal (nar. 1948) patří k originálním třebíčským výtvarníkům, který prošel cestu od malíře krajináře až ke geometrické abstrakci. Má schopnost racionálního studia, ale na druhé straně je schopen a ochoten tuto rozumovou polohu načas opustit a nechat expresivně promlouvat svoje podvědomí.
Už od dětských let Šplíchala fascinovaly také kovy. Nejprve prostřednictvím hodinářského krámku jeho dědečka Richarda, kde nacházel spoustu koleček od hodin a jiného kovového materiálu. Po střední škole nastoupil do 1. Brněnské strojírny v Třebíči, kde se setkal ve velkém s železem, tehdy se tam vyrábělo chladicí potrubí pro EDU. Později, na Střední škole řemesel v Třebíči, pro žáky připravil návrhy jednoduchých geometrické reliéfů pro vyřezávání z plechu. To již znal práce amerických sochařů Alexandra Caldera a Richarda Serry.
Vrcholem Šplíchalovy dosavadní práce s kovem bylo v roce 1998 vytvoření prostorového objektu z leštěného ocelového plechu nazvaného „Třetí zastavení“. Dílo vzniklo se spolupráci s přesnou technologií průmyslového laseru v 1. Brněnské strojírně v Třebíči. Práci s laserem předcházel návrh a papírová maketa 1 : 1. Grafický návrh byl přenesen do počítače, který naprogramoval řezání laseru, a ten přesně vyřezal geometrické tvary do ocelového plechu, silného dva milimetry. Objekt se skládá se dvou vyleštěných ocelových plechů. Sestavení pro výstavní účely je jednoduché, plechy se opřou o sebe a zajistí zarážkou.
A proč název „Třetí zastavení“? V něm se projevuje duchovní zaměření Šplíchalovy tvorby. Třetí zastavení Kristovy Křížové cesty je nejtěžší, při něm se Kristus vzdaloval nejvíce od běžného života na zemi a blížil se k výkupné oběti na kříži. Trojka je vlastně magické číslo a symbolizuje také Trojici Boží.
Text a foto: Arnošt Pacola