Setkání žáků Gymnázia Moravský Krumlov s Danou Drábovou

Někteří z nás už na podobné besedě byli loni. Letos se však týkala hlavně využití energie.

V první části jsme se dozvěděli něco o historii energie, v druhé části potom o budoucnosti. Všichni jsme si uvědomili, že bez elektrické energie si neuvaříme, neohřejeme se,  zkrátka vůbec nic. Celková spotřeba el.energie se stále zvětšuje, a proto je zapotřebí ji pořád a čím dál víc vyrábět. Otázka pak zněla, která z elektráren na výrobu elektrické energie je nejlepší, nejlevnější, nejšetrnější vůči ovzduší, apod. Paní Drábová zmínila hlavně našeho největšího souseda, tedy Německo. Je to velmi vyspělá země ve všech směrech, tedy i ve výrobě elektrické energie. Nicméně lidé tam často protestují proti stavbě nejrůznějších elektráren. Ať už tepelných, protože podle nich škodí ovzduší (v dnešní době už minimálně), jaderných, kde se bojí výbuchu… Opravdu je to složité, ale lidé se bouří, aniž by si uvědomili, jak je výroba el.energie důležitá, a že bez ní v dnešní době nepřežijeme. V poslední části se věnovala její srdeční záležitosti a to jaderné energii. 1kg uranu vyrobí stejné množství energie  jako 3000 tun uhlí, což je asi 5 plných vlaků. Je to opravdu obrovský rozdíl.  Podotkla zejména, že v tomto typu získávání energie vidí největší budoucnost, jelikož uhlí  ubývá, zatímco uranu je stále dost.

Na konci jsme všichni jen žasli, co v sobě tato malá paní skrývá. Přišla řada na dotazy, na které bez problému a zamyšlení  ochotně odpověděla. Dokonce i na můj celkem osobní dotaz. Na internetu totiž kolovala informace, že údajně ve třetí třídě místo úkolu z násobilky pěti, napsala rovnici prostoročasu ve speciální teorii relativity. Nicméně na to mi odpověděla se smíchem na tváři, že média si hodně navymýšlí, a že v těchto letech ji zajímalo chození ven s chlapci a chtěla být veterinářkou, nikoli jadernou fyzičkou.

Nela Bauerová, kvinta

Gymnázium Moravský Krumlov

 

Malá, velká žena

Je spoustu slov, kterými ji lidé nazývají. Třeba atomová lady, madam Drábová, již zmíněná malá, velká žena nebo jednoduše - předsedkyně úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Ať si vybereme cokoli, hovoříme o člověku, který si zaslouží velký obdiv. Tato žena pocházející z vesnice u Prahy je plná temperamentu, pozitivně smýšlející, přátelská a nevadí jí bavit se o různých věcech s obyčejnými studenty středních škol přesto, že je velmi vysoce postaveným státním úředníkem.

Když byl asi před třemi týdny odvysílán pořad Otázky Václava Moravce, ve kterém hostovala právě Dana Drábová, zmínili jsme se o ní před naší paní učitelkou fyziky. A ta nám nabídla možnost jet na její přednášku do Třebíče. Na rozmýšlení jsme si nebrali žádný čas, aby nás nepředběhla jiná třída a rovnou s nadšením souhlasili. Pro ty, které toto téma zajímá, velký zážitek, pro ostatní alespoň čas mimo školu.

Na přednášku jsme se samozřejmě připravovali a na internetu našli, že si ve třetí třídě do sešitu místo násobení, napsala rovnici časoprostoru. Rozhodli jsme se, že potvrzení nebo vyvrácení této informace musíme chtít vědět jedině od toho, koho se týká.

Po úžasné přednášce, která byla zaměřená na závislost lidstva na energii, dlouhodobé řešení takového požadavku a porovnání různých zdrojů energií, také plná zajímavých úvah, ale i nepříjemných pravd a skutečností, jsme se tedy zeptali. Přiznám se, že odpověď pro nás byla asi mírným zklamáním, rovnici časoprostoru si prý do sešitu nenapsala. Na druhou stranu jsme se ale dozvěděli, že ještě ve třetí třídě chtěla být veterinářkou a stejně jako ostatní holky řešila, kdy půjde s klukama ven. Obrácení k fyzice údajně přišlo až později. To, že je ostatním opravdu otevřený člověk, nám projevila i v naší prosbě o společnou fotku. Neměla s ní problém, což nás velmi potěšilo a náš památný snímek si určitě vystavíme na čestné místo v učebně fyziky.

Ten, kdo se o energetiku do té doby, než mu přestane svítit světlo a fungovat počítač nezajímá, řekne, že ho přednáška nebavila (ne, že však byla špatná). Ten, kdo je tématem zaujat musel být nadšený. Mně osobně se tato hodinka velmi líbila. Na konci padlo několik zajímavých dotazů a paní Drábová je s nadšením odpověděla. V tento den jsem pochopil, že bojovat si za svým cílem a snažit se ho dosáhnout může i obyčejného člověka z vesnice, který ryje zahradu a topí dřevem, přivést k výborným výsledkům, které za sebou zanechává.

Na konec jeden vtípek, který nám paní Drábová řekla. Je z období, kdy ještě nebyly žádné motory a velké lodě se poháněly veslováním otroků: Za otroky přijde jejich dozorce a říká jim: ,,Kluci, mám pro vás dvě zprávy - jednu dobrou a jednu špatnou. Ta dobrá je, že její veličenstvo Kleopatra milostivě shlédla na naši loď a vybrala si ji pro projížďku podél pobřeží, takže budete mít neuvěřitelnou příležitost její veličenstvo vidět. Ta špatná zpráva je, že veličenstvo si chce zajezdit na vodních lyžích.“

Jan Holý, kvinta

Gymnázium Moravský Krumlov