S žáky udržujeme kontakt, i když už chodí do jiné školy, říká ředitelka z Dalešic

Patříte k malým školám. Jaké to má výhody a nevýhody?
Jsme hodně malá škola, máme čtrnáct dětí ve škole a sedmnáct ve školce. Máme to těžké v tom, že vedle nás jsou větší školy, například Hrotovice. Kapacitu ve školce máme téméř naplněnou, navštěvuje ji sedmnáct dětí. Dříve se na malotřídní školy dívalo přes prsty, ale teď se naopak ukazují výhody malého počtu žáku, individuální přístup, osobní vztahy. Využíváme při výuce metody Waldorfské pedagogiky, kdy integrovaně rozvíjíme jak intelektuální schopnosti žáků, tak jejich praktické, manuální dovednosti i umělecké vlohy. Zaměřujeme se na čtenářskou gramotnost, vedeme děti v této počítačové době k zájmu o čtení. Pomáhá nám náš vlastní projekt Cesta knihy, je to obdoba čtenářského deníku, ale uchopen jiným způsobem.

Zřizovatelem mateřských a základních škol je obec. Fungujete ve vzájemné symbióze?
Spolupráce je výborná, i když nás je takto málo, obec nás podporuje. Školu máme vybavenou podle našich představ. Rádi se zapojujeme do života v Dalešicích, naše děti vystupují při různých oslavách, na setkání se seniory, při vítání občínků, organizujeme jarní besídku. Pravda, letošní covidový rok vše pozastavil, ale věřím, že ten příští už bude opět normální. 

 

Letošní školní rok byl velmi krátký…
Byl náročný, ale naštěstí jsme vše zvládli a rodiče také. Měli jsme výhodu v tom, že jsem malá škola a mohli jsme všem dětem zapůjčit notebook. Díky velikosti školy jsme byli minimálně omezeni v provozu, a to jen od března do května. Používali jsme aplikaci Teams na on-line výuku. Hodně jsme reagovali i na reakce rodičů. Když se jim zdálo, že mají děti málo hodin, tak jsme přidali. Výuku jsme pojali tak, že jsme neznámkovali, ale používali jsme smajlíky. Osvědčilo se nám to. Prověrky jsme už stihli v prezenční výuce.

 

Jaký byl poslední den ve škole před prázdninami?
Veselý i smutný zároveň. Vyhodnotili jsme si uplynulý školní rok, rozdali odměny, probrali jsme s dětmi, v čem jsou dobré a co mohou zlepšit. Také jsem se rozloučili s našimi páťáky, protože po prázdninách nastupují do jiných škol. Přesto s nimi zůstávám dál v kontaktu. Žáci, kteří od nás přestupují do okolních škol, nám dávají vědět, jak se jim daří a když potřebují pomoc s učivem, nacházejí u nás podporu.

Co vás čeká v létě o prázdninách? Jaké máte plány?
V létě se budu věnovat rodině. Ale školu nemohu jen tak opustit, protože nám pojede školka a musím zajisti její chod. Budeme realizovat drobné opravy, na to musím také dohlédnou. Jako ředitelka si sice o prázdninách moc neodpočinu (smích), ale mně to nevadí. Je to práce, která mě baví.