Oznámil tak po soukromém jednání maďarského premiéra Viktora Orbána a ruského prezidenta Vladimira Putina v Budapešti. Zahájení prací na dvou nových reaktorech jaderné elektrárny Paks v Maďarsku, ležící 100 km jižně od Budapešti, bylo zpožděno zkoumáním Evropské komise týkající se legality celého projektu. Po jednání představitelů Maďarska a Ruska ale ministr zahraničí Szijjártó podle maďarské zpravodajské služby MTI řekl, že „teď už výstavbu nemůže nic zastavit“. Podle serveru EurActiv bylo výše popsané jednání součástí již druhé návštěvy ruského prezidenta v Budapešti. V pondělí, kdy k setkání došlo, proběhlo v Maďarsku několik menších protestů organizovaných maďarskými opozičními stranami. Opoziční strany Orbána kritizují za jeho až příliš přátelský vztah s Putinem a samotnou podobu dohody s Ruskem. Kupříkladu lídr středové strany Momentum na protestech řekl, že „nedovolí, aby bylo (Maďarsko) na desetiletí svázáno s Ruskem tajnými dohodami“. Zároveň tato strana slibuje, že pokud se dostane k moci, tak smlouvu s Ruskem zruší.

Projekt Paks II

 Náklady celého projektu jsou vyčísleny na 12 miliard euro. Na základě mezinárodní dohody z roku 2014 bude 80 % rozšíření jaderné elektrárny financováno půjčkou z Ruska, a to až v objemu 10 miliard euro (261 miliard korun). Zbylých 20 % bude financovat samotné Maďarsko. Podoba financování rozšíření JE byla jednou z oblastí, kterou EU zkoumala. Komise nicméně došla k závěrům, že unijní pravidla o poskytování státní pomoci nejsou porušována. Odstartováním prací v lednu 2018 bude splněn plánovaný časový harmonogram. S uvedením dvou nových bloků typu VVER-1200 do provozu se počítá v druhé polovině následující dekády. Celý projekt bude realizovaný ruskou společností Rosatom. Tato nebyla vybrána na základě transparentní veřejné soutěže, ale zakázku získala na základě podepsané mezivládní dohody mezi Maďarskem a Ruskem. Podle jednoho ze šetření Evropské komise jsou relevantní maďarské argumenty, že Rosatom je jediným dodavatelem, který dokáže dostát vládnímu požadavku, aby elektrárny zůstala trvale ve státním vlastnictví Maďarska. Proto ani tato skutečnost z pohledu Evropské komise nebrání budoucí realizaci projektu.

oenergetice.cz