Vedle standardních servisních prací na parních turbínách Marie a Alena, spočívajících například v revizích jejich olejového hospodářství a vysokotlakých odběrových stupňů, došlo také k napojení a odzkoušení takzvaného Super havarijního napájecího čerpadla (1 SHNČ 3), které je jedním z realizovaných doporučení vyplývajících ze zátěžových testů.

Dále se podařilo úspěšně odzkoušet provoz nového AAC Dieselgenerátoru o výkonu 3,2 MW pod zátěží. „Po zkouškách jednotlivých komponentů, které prokázaly funkčnost vlastního soustrojí, bylo možné přistoupit ke zkouškám spolupráce s prvním hlavním výrobním blokem. Byla provedena zkouška chodu se sítí přes jednotlivé systémové rozvodny, ověření spuštění klíčových spotřebičů pro odvod zbytkového tepla z reaktoru a napájení systému kontroly a řízení," řekl Břetislav Kalina, koordinátor projektu.

Mimořádnost této odstávky spočívá také v prvním zavezení nového paliva, označeného Gd-2M+. Použití nové palivové směsi předcházela dlouhá cesta, na jejímž konci bylo kladné rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Jeho výrok je platný pro všechny čtyři reaktorové bloky JE Dukovany.

Odlišnost paliva typu Gd-2M+ spočívá v optimalizaci konstrukce palivového proutku. Palivová tabletka byla rozšířena ze 7,6 na 7,8 mm a je nově vyráběna bez centrálního otvoru, což zvýší obsah uranu v palivové kazetě o 9 kg. "Tato změna přispěje jednak k vytvoření předpokladů pro prodlužování palivových kampaní při optimalizaci plánovaných odstávek při zachování pětiletého palivového cyklu, dále také k zachování zavážek bez negativního ovlivnění životnosti tlakové nádoby reaktoru, k zajištění předpokladů pro prodloužení životnosti EDU a v neposlední řadě také ke zvýšení efektivity využívání jaderného paliva," řekl Michal Borovička, vedoucí odboru reaktorové fyziky EDU.