(Ne)známé

Rádiové království v Běhařovicích. Sběratelskou vášeň sdílí celá rodina

15. 06. 2023

Od střední školy sbírá Radek Cvingráf stará rádia. Dnes jich má ve sbírce přes tři sta. Svoji radost si nenechává pro sebe.

Na první červnový víkend u příležitosti běhařovické poutě a také letošního výročí sta let od začátku vysílání rozhlasového vysílání v Česku připravil v Běhařovicích v bývalé staré hospodě výstavu.

„Jezdíval jsem jako kluk na prázdniny ke strýci do Ostravy. Byl vyučený elektrikář a rád spravoval rádia. Jednou jsme tak večer seděli a on mě začal zkoušet, jestli vím, co je elektronka a jak funguje stará technika. A já jsem fundovaně odpovídal, tak z toho byl docela překvapený. Řekl mi, ať vylezu na půdu, že tam najdu rádio z roku 1935 a když je rozchodím, tak budu dobrej. Vylezl jsem tam, rádio jsem zapnul do zásuvky a ono hrálo,“ vypráví Radek a ukazuje mi na své první rádio, které stálo u zrodu jeho sbírky.
Podle Radka nebylo zas tak těžké shromáždit různé druhy rádií značky Tesla. Spousta lidí je vyhazovalo a pořizovalo si nová zařízení, pro sběratele nebyla ještě zajímavá. Mně se líbila. Když se Radkova záliba rozšířila mezi známými, začali mu rádia nosit. Ale sám je také vyhledává a doslova zachraňuje ze sklepů a půd. Nejstarší rádia pocházejí z dvacátých let. Radost mu dělá americké sto jedna let staré rádio z roku 1924. U nás začal vysílat rozhlas v roce 1923.
Mezi kousky jsou i různé skvosty. Třeba gramofon, který obsahuje „tyčku“, na kterou se dá nasadit deset gramofonových desek a ty se postupně přehrávají.
Jeho nadšení sdílí i manželka Eliška a také sedmiletá dcera Terezka, která si vytváří svou vlastní sbírku rádií. Vystavené exponáty mají Cvingráfovi popsané a také o nich umí zajímavě vyprávět. V plánu mají postupně vybudovat muzeum. Volné chvíle věnují zvelebování prostor pro výstavu. Eliška prozrazuje, že Radek sbírá i různé další spotřebiče, hlavně značku Eta.