Protidrogový vlak dorazil na ivančické nádraží

Projít celý vlak zabere 60–90 minut. Postupně procházíte filmovým příběhem, kde hraje hlavní roli Petra, Marcel a jejich kamarádi. V určitý moment se film zastaví a vy můžete hlasovat, tedy zkusit si tipnout, jak se děj bude dál vyvíjet. Scény ve filmu byly ze života. Vycházejí z toho, co se opravdu stalo. Představte si, že sledujete příběh kamarádů, jak se baví na diskotéce. Kluci jsou opilí a dali si i jointa. Chtějí odjet autem rodičů. Jejich tři kamarádky se rozdělí, dvě sedají k opilým klukům, Zuzana to odmítá. Na filmovém plátně vidíme dosti hazardní manévry při noční jízdě. V　posledním záběru je vidět protijedoucí motorka. Skřípění brzd, blikající světla, křik. Plátno vyjíždí nahoru. Za ním vidíme to stejné auto z filmu a pod ním zapasovaná motorka. Autu svítí jedno světlo, druhá strana je zničená… Po několika minutách, kdy to všichni vstřebáváme, začíná průvodce Lukáš mluvit. Ptá se na to, kolik lidí bylo tímto činem ohroženo. Nebyli to jen aktéři, ale i jejich rodiny.

V dalším vagónu sledujeme pokračování filmu. V soudní místnosti si řidič Jirka vyslechne rozhodnutí soudu. Čtyři roky vězení za smrt motorkáře. Rodiče brečí. V dalších scénách se rozvíjejí příběhy Marcela i Petry. Dostanete se do autentického drogového doupěte i na policejní stanici. 

„Život není počítačová hra, nemůžete ho resetovat. Za svá rozhodnutí neseme zodpovědnost,“ shrnul průvodce Lukáš. S nápadem vytvořit protidrogový vlak přišel Pavel Tuma. „Předávkoval se mi před lety kamarád. Chtěl jsem udělat něco, co by mladé lidi přimělo k tomu vybrat si život bez závislostí.“ Základnou protidrogového vlaku je nádraží Praha-Dejvice, odtud vyjíždí do celé republiky i do zahraničí.

 

Text a foto: Eva Fruhwirtová