Pětadvacetikilometrová pouť z Rešic do Hlubokých Mašůvek

Zdeňka Slámová s sebou vzala doma vyrobený kříž, který ještě v Rešicích ozdobili věnečkem z obilí a lučního kvítí. Každý se vystřídal při jeho nesení. Celé trasy pěší poutě, která se letos konala už po třinácté, se zúčastnilo třináct poutníků. Po cestě se však někteří, zvláště děti, přidali, takže do Mašůvek dorazilo ke dvaceti poutníků. Poprvé se k poutníkům přidala Anička Gráfová, mezi stálice patří Zdeňka Slámová a Anička Husáková i bratři Pecinovi.
První delší zastávka byla v kostele v Tavíkovicích. Tam na ně čekal otevřený kostel a také občerstvení v podobě ráno pečených koláčů. Poté zamířili za zpěvu a modliteb na Přeskače, minuli Běhařovice a zastavili se na koupališti v Křepicích. Během svačiny se přehnala krátká dešťová přeháňka, osvěžila vzduch a poutníci se mohli vydat na další část cesty. Prošli Mikulovicemi a zamířili k Rudlicím. Tam poseděli u kapličky, ulevili nohám, někteří si zdřímli. Čekal je poslední úsek – přes mostek, do kopce přes les až k polní cestě vedoucí do Hlubokých Mašůvek. To už se sluníčko opíralo do zad a všichni si stírali pot z čela. Kolem půl čtvrté spatřili první střechy a před čtvrtou hodinou se už občerstvovali u studánky pod kostelem. Unavení, ale spokojení. Po oddechu byla v programu bohoslužba a průvod na Kalvárii. Ostatní farníci za poutníky nepřijeli autobusem jako v minulých letech, nevyplatilo se po malý zájem ho vypravovat. Kdo mohl, vzal auto a naplnil ho. Pár míst muselo zůstat volných, aby mohli poutníky vzít zpět domů.
U pěších poutí platí rčení, že i cesta může být cíl. Člověk má klid a prostor zaobírat se svými myšlenkami, může si popovídat s ostatními, nikam nespěchá a čas nechává plynout. Nějaký ten puchýř, tu bolest v kolenu či píchnutí v zádech k tomu patří. Každý si neseme v životě svůj kříž, podobně jako ten dřevěný s věnečkem, který přinesli poutníci z Rešic až do Mašůvek. Při cestě se střídali a pomáhali. To by mělo platit i v životě. Poznání, že člověk není na svá trápení sám, nebylo jediné, co si poutníci odnesli ve svém srdci domů.
Eva Fruhwirtová