Rozhovor

Ovlivnil mě děda, který pracoval v elektrárně, říká stipendista Petr Krutiš

10. 03. 2013

Hlavní náplní „práce“ stipendistů je studium. Podle stipendisty Petra Krutiše platí, že když se člověk snaží být poctivý a mít dobré výsledky, tak většinu času zabere právě příprava do školy. Rozdílné je asi jen pravidelné absolvování psychotestů.

Petru Krutišovi je dvacet dva let.  Narodil se v Třebíči, kde také studoval základní školu a později i gymnázium. Nyní studuje na Vysokém učení technickém  v Brně třetí  ročník oboru Silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika.

Petře, jak ses stal stipendistou dukovanské elektrárny?

Vždy mě bavila matematika a fyzika. Když jsem se rozhodoval, co dál budu dělat po gymnáziu, probíhal nábor studentů do projektu Bakalář od skupiny ČEZ. Přišlo mi to jako zajímavá možnost. Chtěl jsem si vyzkoušet psychotesty a něco se o sobě dozvědět. Když jsem zjistil, že jsem prošel, následovalo rozhodování, zda dát přednost hokeji nebo studiu. Vybral jsem si studium. Rád bych jmenoval tři lidi, kteří mě na cestě ke stipendiu nejvíce ovlivnili. Prvním je spolužák z gymnázia Vladimír Šula, který také úspěšně absolvoval psychotesty a následně podepsal smlouvu, dále je to můj děda, který dříve pracoval na dukovanské elektrárně, a zmínil bych i Lindu Navrátilová, od které jsem se poprvé o tomto programu dozvěděl.

 Jaké máš plány a představy o budoucnosti?

V plánu mám úspěšně dokončit studium a pracovat jako operátor na jaderné elektrárně. To je asi tak jediné, co jsem si naplánoval a rád bych toho dosáhl. Žádné velké plány do budoucnosti nemám, protože si myslím, že nejzajímavější věci stejně přijdou nečekaně. Menší věci, které bych rád zkusil a zažil, mám napsané v bačkorovém seznamu.

Proč právě energetika?

Energetika je velmi zajímavý obor, který se neustále vyvíjí. Většina z nás si nedovede představit život bez elektřiny. Zabývat se energetikou, zejména pak jadernými elektrárnami, mi přijde užitečné.

Od mala jsi věděl, čím chceš být?

Chtěl jsem být stejně jako můj strejda kuchařem. Vaření mě pořád baví, ale jídla, která uvařím, jím raději jen já.

A co tvůj volný čas? Jak ho trávíš?

Od pěti let jsem se věnoval hokeji, skončil jsem v prvním ročníku na vysoké škole, abych se mohl věnovat studiu. Pořád ale hokej sleduji, a je-li možnost, tak i hraji, v létě pak s kamarády chodím hrát in-line hokej. Kromě hokeje a sportu obecně rád čtu nebo se podívám na zajímavý film. Oblíbené mám životopisy známých lidí, nebo knihy od Charlese Bukowskiho. Ve volném čase nepohrdnu posezením s přáteli u piva.

Prozraď nám nějakou zajímavost o sobě.

Měřím dva metry. To není samo o sobě zajímavé. Zajímavé to začíná být, až když si jdete koupit oblečení, nebo když si nedáváte pozor na futra.

Často se mluví o  blbé náladě ve společnosti. Pociťujete ji mezi mladými lidmi? Jak to vnímáte?

Pivo pomáhá na blbou náladu, takže ji nepociťujeme.