Oto Schlesinger: Jako senioři se v Miroslavi rozhodně nenudíme

 Založit klub senioru byl skvělý nápad. Jak jste na to přišel?

Jsem společenský člověk a k lidem mám velmi blízko. Ze zkušeností jsem věděl, že na činnost klubu budou potřeba peníze a ty se lépe získávají, když jste organizovaní. Setkávali jsme se i před tím, pořádali jsme posezení s hudbou a další aktivity. Všechno něco stojí. A tak jsme hledali cestu.

 

Zajímá mě, co senioři rádi dělají?

Pořádáme výročí založení klubu, slavíme mezinárodní den žen a rovnou dvakrát. Jednou v restauraci s muzikou a pak v domě s pečovatelskou službou. Slavíme také Den matek, Den seniorů, mezitím jedeme dvakrát, třikrát na výlet. Byli jsme i v elektrárně. Za dobu existence klubu jsme tam byli třikrát. Letos plánujeme, že bychom do Dukovan do elektrárny přijeli zase.

　

Máte nějaké zázemí? A kolik vás vlastně je?

Je nás kolem dvou set členů. To víte, jsme skupina, která se rychle obměňuje. Máme skvělé zázemí v domově s pečovatelskou službou. Je tam velký sál a ten využíváme často.

 

Vaši členové jsou senioři z Miroslavi?

Převážně ano. Máme ale zhruba dvacet členů z　 kolních vesnic. Každý platí příspěvek 50 Kč na rok. Jsem rád, že mají lidé zájem. Scházíme se, bavíme se, tancujeme.

 

To určitě na vaši činnost nestačí…

Hodně nám pomáhá město Miroslav, Agrodružstvo a další.

 

Vraťme se k tomu, co děláte. Zaujala mě spolupráce s místní školkou.

Když máme nějaké setkání nebo oslavu, tak požádáme děti, aby nám přišly říct básničku a zazpívaly. Někteří naši členové mají ve školce své pravnuky a pravnučky. Vloni přišla s nápadem paní ředitelka Kyselová a měl úspěch. Děti s námi oslavily Den seniorů v říjnu, v lednu jsme za nimi přišli do školky a celé dopoledne jsme s nimi hráli. Každý senior měl skupinku čtyř až šesti dětí a postupně jsme se střídali u stolečků s　hračkami. A v únoru budeme chodit dětem do školky číst.

 

Když jsem vás viděla, jak si hrajete, bylo vidět že to baví i vás. Vy děti znáte i jmény?

Všechny samozřejmě neznám. Ale rychle jsme se seznámili. Také jsem jim pak poděkoval, že mi ukázaly hračky, které jsem neznal. Děcka byla skvělá. Víte, je to hezké, když jde školka na procházku a děti vás poznávají a křičí na vás Ahoj strejdo.

　

Jak často se scházíte s kolegy seniory?

Každý měsíc se scházíme a máme jednu akci. Ale potkáváme se i mimo, pořád je co slavit. Vždy je důvod se sejít a zajít do sklepa na vínko nebo vyjet si na kole. Zrovna dneska jdeme posedět, kamarádka má narozeniny.