Rozhovor

O životě a práci Jakuba Bezděka

14. 11. 2012

Jakub Bezděk pochází z Velkého Meziříčí, je mu třiadvacet let a připravuje se na pozici operátora v elektrárně. Letos si s kamarády koupili auto v San Francisku a vyrazili na téměř dvouměsíční cestu po USA. Najeli 3800 mil, procestovali pět států a navštívili sedm národní parků.

Jakub má za sebou bakalářské studium na VUT v Brně na fakultě Elektrotechniky a komunikačních technologií, obor Silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika.

Jakube, čím jste chtěl být jako malý?

V dětství jsem o prázdninách trávil hodně času na naší chatě u Pavlínova. Kousek vedle chaty byly obrovské lány pole, takže jsem měl jasný cíl, chtěl jsem brázdit pole v kombajnu na obilí.

Jaký jste byl jako student? Co vás ve škole nejvíce bavilo?

Než jsem zjistil, co mě opravdu baví, což bylo až na vysoké škole, tak jsem moc zapálený student do učení nebyl. Na základní a střední škole můj nejoblíbenější předmět byla matematika. Teprve s vysokou jsem našel zálibu v energetice, které jsem se začal naplno věnovat.

Co vás přivedlo k jaderné energetice?

Popravdě až nabídka na stipendium od ČEZu. Do té doby jsem moc pozornosti jaderné energetice nevěnoval.

Jakou má podle vás jaderná energetika vyhlídku do budoucna?

Jaderná energetika je podle mě základním stavebním kamenem ve výrobě elektrické energie do budoucna. Nedokážu si to bez ní představit. Mám ale obavu, pokud se stane nějaká další událost jako ve Fukušimě, že se bude zvažovat, jestli má cenu touto cestou pokračovat či nikoli.

Jaká byla vaše cesta k ČEZu?

První větší povědomí o ČEZu jsem začal mít až na střední škole. Díky jednomu učiteli ze střední jsem brouzdal na stránkách ČEZu a narazil jsem na stipendijní program Bakalář. Po úspěšném absolvování psychologických testů jsem dostal nabídku do tohoto programu a během začátku na vysoké škole jsem se do programu zapojil.

Zúčastnil jste se Letní univerzity, v čem vám pomohla?

Účastnil jsem se Letní univerzity v Temelíně, i když jsem byl vybraný na Dukovany. Bylo to z důvodu, že se Dukovanská univerzita kryje se začátkem semestru a také jsem si říkal, že na Dukovanech strávím ještě hodně času, tak rád poznám jinou jaderku.

Připravujete se na pozici operátora? Co vše tato příprava obnáší?

Nyní jsem na pozici Operátor sekundárního okruhu asistent. Asistent znamená, že jsem v přípravě na tuto operátorskou pozici. Teď jsme v první fázi, která trvá přibližně rok a půl a školení probíhá střídavě mezi školicím střediskem v Brně a Dukovanech. V Brně do nás nalívají teorii a do Dukovan jezdíme na stáže a cvičit na simulátor. Na konci února budeme skládat závěrečnou zkoušku, po které se přesuneme natrvalo do Dukovan. Tady nás čeká příprava na státní zkoušku, po které dostaneme povolení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Na závěr složíme podnikovou zkoušku, která završí náš výcvik.

Jaké máte záliby? Sportujete?

Mám rád sporty skoro všeho druhu. Od mala hraji házenou a jezdím často na kole. V létě se chystá jezdit i do práce na kole. Poslední dobou se zajímám o sportovní lezení. Kromě sportu, který zabírá velkou část mého volného času, jsem nadšený filatelista a u všeho rád poslouchám hudbu.

Čeho si na lidech nejvíce vážíte?

Upřímnosti.

Máte nějaké životní motto?

Dvakrát měř, jednou řež.

Co vám poslední dobou udělalo radost?

Podařilo se mi sehnat pěknou sérii poštovních známek z USA, kterou jsem hledal.

Stále kolem sebe slýcháváme, že na nic není čas. Jak bojujete vy s nedostatkem času?

Snažím se věci nenechávat na poslední chvíli.

V české společnosti se rozpíná negativní nálada a rozhořčení. Jak to vnímáte vy?

Je pravda, že negativní náladu okolo sebe šíří poměrně velký počet lidí a většina z nich už ztratila naději v lepší zítřky. Já takový názor nemám, myslím, že v budoucnu se budeme moci mít lépe, ale musí v to postupně věřit víc lidí a přispívat každý svým alespoň malým dílem práce.

Fotogalerie