Nestavme jádro proti obnovitelným zdrojům, říká Ondřej Novák

Proč se v Česku i ve světě pořádají setkání, která podporují jadernou energetiku?
Je dobré dát vědět o tom, že jádro existuje. Stejně tak, jak to dělají jiné organizace k jiným zdrojům. Možná nám u toho jádra přišlo, že to jaksi není potřeba, ale je dobré, když se snažíme komunikovat i na veřejnost, že jádro podporujeme, že tady je, má své výhody a jsou tu lidé, kteří tomu fandí.

Pokud někdo jádro nechce, jak mu lze argumentovat?
První věc je ta, že jádro se často dává do protikladu k obnovitelným zdrojům. Buď jedno, nebo druhé. To je první nesmysl, který je špatný, protože jedině energetickým mixem dosáhneme rozumné ceny elektrické energie, rozumné stability a také rozumného využití půdy, ať už z hlediska vedení nebo stavby jednotlivých elektráren.

Takže jádro nejde proti obnovitelným zdrojům?
Ne. Jsou to dvě technologie, které spolu mohou spolupracovat a navzájem se doplňovat. Přes zimu může jádro takzvaně jet více a přes léto, kdy máme více obnovitelných zdrojů, se zase mohou navzájem podpořit.

Jádro nám tedy pomáhá více v zimě?
Problém v energetice nemáme přes léto. Alespoň tady na severní polokouli. Léto si zvládneme ohlídat z hlediska obnovitelných zdrojů. Problém k nám přijde v zimě. Už teď vidíme v diskuzi nad ruským plynem, že ho máme v zásobnících málo a bojíme se, čím budeme v zimě topit a jaká bude cena elektřiny. To je další důvod, proč má jádro smysl v tom, že nám pomůže přečkat zimu tak, abychom neumrzli a měli dost energie.

Jakým způsobem tedy můžeme vnímat jádro?
Z hlediska vnímání jádra jako zdroje je důležité si uvědomit, že je to bezemisní zdroj, nebo velice nízkoemisní zdroj. Samotná jaderná reakce neprodukuje oxid uhličitý, ale stopu zanechává celý cyklus. To znamená těžba, doprava, výroba, stavba a další. Je potřeba takto přemýšlet o všech těchto zdrojích.

V tom je rozdíl oproti obnovitelným energiím?
Když se to srovná s větrnými nebo s fotovoltaickými elektrárnami, je jádro často lepší než tyto zdroje. Jejich panel cestuje z Číny, je potřeba vyrobit čistý křemík a nemusí to dělat na obnovitelné elektřině, ale na elektřině z uhlí a tak dále. Je dobré nad tím přemýšlet koncepčně.

Proč mají mladí lidé menší zájem o studium jaderných oborů?
Myslím si, že jsou v tom dva aspekty. Za prvé jsou atraktivnější obory, které mají lepší PR, podmínky a jsou víc trendy. Když jsem chytrý technik, budu studovat radši IT než jádro, protože vím, že budu lépe placený. Zároveň lidé vnímají budoucnost jádra na základě toho, jestli se staví, nebo nestaví.

Protože se bojí, jestli najdou někde uplatnění?
Jaderná elektrárna potřebuje zaměstnance, a i pokud skončí, budou potřeba též zaměstnanci na to, aby to zlikvidovali. My teď máme na jaderné fakultě nově otevřený nový obor na vyřazování, kde hledáme lidi na aktivity s tím spojené. Navíc jádro není jen o elektřině, ale o spoustě aplikacích, která nejsou energetická, ale jdou do vědy, do průmyslu, do zdravotnictví. Tam ty jaderné elektrárny budeme potřebovat i do budoucna, i kdybychom se rozhodli, že jádro úplně zavrhneme.

Čím vás zaujalo setkání v Třebíči?
Atmosféra tu byla krásná. Bylo příjemné vidět propojení místních lidí a zájem o energetiku. Byli tu i mladí lidé, kteří tu budou žít v dalších letech, možná tu budou mít rodinu a není jim lhostejné, jak se region samotný bude vyvíjet dál, jakým způsobem tady bude jaderná elektrárna fungovat, nebo nebude. Zároveň jim není ani lhostejné, jak se bude vyvíjet energetika celkově v České republice a po světě.