První myšlenky na vybudování plovoucí jaderné elektrárny jsou staré už mnoho desítek let, jejich realizace však v minulosti často narážela na mnoho technických obtíží, které by jejich výstavba přinesla.

V současnosti na světě není v provozu ani jedna plovoucí jaderná elektrárna. V Rusku však pracují na zařízení Akademik Lomonosov, které bude po dokončení trvale zakotveno v přístavu. Jeho výkon dosáhne 35 MWe.

Vědci ve Spojených státech však přišli s konceptem nové námořní elektrárny, která by mohla mít výkon až osmkrát vyšší. Její výstavba by navíc byla snazší a efektivnější a samotná elektrárna by mohla být umístěna nedaleko center s vysokou poptávkou po elektřině, aniž by zároveň zabírala místo na souši. Pravděpodobně největší výhodou tohoto zařízení by však bylo jeho umístění pod mořskou hladinou, což by umožnilo nepřetržité a velmi účinné chlazení.

Podle odborníků by navíc nemělo být technicky neřešitelné zajistit reaktorům plášť, který by zcela zabránil riziku kontaminace vody radioaktivními látkami. Umístění elektrárny do dostatečné hloubky by pak mělo minimalizovat i riziko poškození zemětřesením nebo vlněním způsobeným vlnou tsunami.