(Ne)známé

Muzejní expozice ve Starém zámku v Jevišovicích

06. 12. 2014

První základy jevišovického Starého zámku byly položeny už před více než sedmi sty lety. V současnosti jeho prostory nabízejí archeologické skvosty, historické kuchyně i mnoho dalšího.

První zmínka o zámku spadá do konce poloviny 15. století. Původní hrad byl zbudovaný pravděpodobně v 80. letech 13. století Bočkem z Kunštátu. Zámek se stal jednou z bašt husitství, v této době byl také dobyt a rozbořen. Nový hrad, vystavěný na místě dnešního Starého zámku, se stal organickým prvkem středověkého města a jeho opevnění. Gotickou podobu pak ztratil objekt na konci 16. století. Tehdejší přestavba jej přeměnila v renesanční zámek s čestným dvorem a arkádami. K definitivní přestavbě zámku došlo roku 1686.

Stálými expozicemi, které se nacházejí na zámku, nás v dnešním putování po regionálních muzeích provede Eva Pánková, náměstkyně generálního ředitele Moravského zemského muzea. „ V roce 2006 Moravské zemské muzeum Brno zakoupilo jednu z největších soukromých archeologických sbírek u nás. Vznikala v letech 1929-1939 soukromou badatelskou činností F. Vildomce (1878-1975), řídícího učitele v Boskovštejně. Sbírka obsahuje pozoruhodné památky hmotné kultury, vztahující se převážně k epoše mladší doby kamenné (neolitu) a pocházející z lokalit jižní a jihozápadní Moravy (Střelice, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Boskovštejn a další). Ve sbírce se nachází řada evropsky proslulých unikátů: střelická váza se čtyřmi vypíchanými lidskými postavami, mísy s lidskými hlavami v rozích, bronzová spona s kuželkami a především světoznámá plastika ženy „Venuše" z Hlubokých Mašůvek. Součástí této expozice je i archeologie Jevišovicka," zmínila v úvodu povídání o stálých expozicích muzea Pánková.

V letech 2008-2009 byly zrestaurovány nejhůře poškozené součásti sbírky historického mobiliáře Starého zámku v Jevišovicích, a to díky dotaci Ministerstva kultury. Vystaveno je sedm vybraných kusů historického nábytku z 16. až 19. století.

V muzeu si návštěvníci mohou prohlédnout také kuchyně z konce 19. a 20. století, především příborníky, jídelní stoly a židle, ale také lavice s úložným prostorem a další. „Instalovaná sbírka lidového nábytku Etnografického ústavu MZM v Brně patří svým počtem a hodnotou k nejvýznamnějším v českých zemích. Vznikala od konce 19. století. Dokládá nábytkové vybavení venkovských obydlí v 19. a 20. století, informuje o výzdobě nábytku, o výtvarných schopnostech vesnických truhlářů na Moravě, v Čechách i v jiných zemích," dodala náměstkyně. Hradní kuchyně, která se nachází v jihovýchodní části zámku, je z mladšího renesančního období stavebního vývoje zámku. Svému účelu sloužila až do doby zcela nedávné. V prostoru kuchyně s dochovanou pecí a kamny jsou instalovány ukázky dobového zařízení zámecké kuchyně s předměty denní potřeby.

Zámek nabízí také dlouhodobé výstavy. Z velké kolekce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea čerpá výstava Umění skalních maleb. Vznikla v průběhu posledních čtyř desetiletí 20. století jako výsledek studijních expedic prof. dr. Jana Jelínka, DrSc. Prezentuje repliky celkem 30 skalních maleb a rytin.

Další výstava představuje kulinární fenomén jihomoravské a dolnorakouské kuchyně. Projekt se snaží novou rovinou prezentace přispět k vzájemnému poznávání obyvatelstva po obou stranách hranice. Cílem je ukázat jak odlišnosti, tak i společné v oblasti tradiční lidové, stejně jako městské kuchyně. Téma je zachyceno v časovém průřezu od druhé poloviny 19. století až po současnost. Škála témat je široká - od základního nasycení po hojnost, od primitivní přípravy pokrmů po kulinářské umění nejvyšší kvality.

Alena Hostašová

Fotogalerie