Mateřská škola, základní škola a dětský domov Ivančice slavily
125 let ve službách handicapovaných dětí – tak lze stručně vyjádřit působení ivančické školy, která svůj název změnila několikrát, ale zaměření na ty, kterým osud nepřál, nikdy.
Historie se začala odvíjet v roce 1889, kdy se Zemský sněm usnesl na zřízení dvou ústavů pro české tehdy „hluchoněmé“ děti na Moravě. Do té doby na území Moravy působil ústav jediný, a to německý. Na základě rozhodnutí Zemského sněmu byla vyzvána moravská města, aby se ucházela o zřízení ústavů. Přihlásilo se jich několik a nakonec byly vybrány Ivančice a Lipník nad Bečvou. Ústavy v Ivančicích i v Lipníku nad Bečvou byly stavěny podle stejného plánu a v obou se začalo vyučovat 16. září 1894. Pro zajímavost lze uvést, že stavby obou škol trvaly pouze jeden rok a že Ivančice o ústav tolik stály, že mu věnovaly zdarma pozemek o rozloze 19 000 m2, a dále 200 000 kusů cihel, kamení a písek na výstavbu.
Ve dnech 3. a 4. října 2019 si škola tyto významné okamžiky připomněla na oslavách, které se konaly pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje pana JUDr. Bohumila Šimka. Ve čtvrtek 4. října paní ředitelka pozvala na návštěvu důležité spolupracovníky školy – Jihomoravský kraj jako zřizovatele, další ředitele škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, představitele odborných pracovišť – speciálně pedagogických center, ředitele škol a dětských domovů z Ivančic i blízkého okolí a významné sponzory – mezi nimi za Nadaci ČEZ pro Vysočinu a jižní Moravu paní Mgr. Janu Štefánkovou a přítele školy pana Vítězslava Jonáše, předsedu Energoregionu Třebíčsko. Paní ředitelka Ing. Marta Špalková v krátkém osobním a vřelém proslovu zdůraznila právě nutnost vzájemné spolupráce ve prospěch dětí se zdravotním handicapem, bez které škola nemůže dlouhodobě prosperovat. Následovala důkladná prohlídka celé školy, doslova od sklepa po půdu i na zahradu doplněná výměnou zkušeností ve velmi přátelském duchu.
Druhý den oslav byl určen široké veřejnosti. Dveře byly dokořán až do podvečerních hodin. Školu zabydleli především bývalí absolventi, kterých se sešlo a celé odpoledne pobylo takřka 250. Zajímali se o současnost školy – co je v které místnosti a kdo se ve škole vlastně vzdělává. Byli překvapení, poněvadž škola především v posledních deseti letech rozkvetla důkladnou rekonstrukcí – zachovala si historický ráz, ale pyšní se již moderními výdobytky - nová okna, elektroinstalace včetně wifi po celé škole, zateplení, fasáda ze zadní strany, sanace a celková rekonstrukce sklepních prostor, nový nábytek, chytré dotykové tabule v každé třídě, útulné pokojíčky na internátě – je znát poměrně štědrá ruka zřizovatele i sponzorů.
Zásadní změnou je odlišnost vzdělávané skupiny. Počty dětí se sluchovým postižením se díky medicíně v posledních letech významně snížily a v Ivančicích z plné školy neslyšících zůstala pouze jediná poslední třída. Nyní se budova zaplnila dětmi s jinými druhy zdravotního postižení – především autismem, těžkými vadami řeči a kombinovaným postižením. Škola je vyhledávaná pro svou výhodnou polohu, odbornou zdatnost pedagogů a přátelské prostředí.
Děkujeme za přízeň věnovanou naší škole a přejeme jí, aby nám všem hodně dlouho a v dobré kondici vydržela!