Manželství ve stínu dukovanských věží

Eva Fruhwirtová se se narodila v roce 1986, první blok elektrárny byl spuštěn o rok dříve. Vyrůstaly vedle sebe ve vzdálenosti 5 kilometrů. Obě nabíraly zkušenosti a zrály věkem.

Letos Eva i jaderná elektrárna vstoupila do další životní etapy. Jaderná elektrárna Dukovany, respektive její první blok, získala licenci na další provoz. Její projektová životnost byla naplánována na 30 let. I v lidském životě je 30. rok důležitým milníkem. Eva také obdržela licenci na další životní etapu – manželství. Vybrala si kluka z Rouchovan. Oba každý den, když vstávali, viděli na věže elektrárny, když se vraceli z cest a spatřili stoupající párů z věží Dukovany, věděli, že jsou doma. Proto ve svatební den Evy a Jiřího bylo jasné, že svatební fotografie musí být také u dukovanských věží. Jirka každý den kolem elektrárny jezdí do Moravského Krumlova, kde učí tělocvik na střední škole. Eva jezdí každý den kolem elektrárny do Třebíče, na Prahu, do Brna, do Bruselu. Každý rok Eva absolvuje opakovací vstupní školení do elektrárny. Chodí totiž do areálu za zaměstnanci a rozhovory s nimi zpracovává na web Aktivní zóna.

Jaderná elektrárna je dokonalá technologie, která vyžaduje respekt a trvalé upevňování kultury bezpečnosti. Manželství je dokonalá instituce, která také vyžaduje úctu a každodenní vyrovnávání mírných neshod a prožívání společných radostí. Ani jedno není samozřejmé. Elektrárna ani manželství by bez podpory a přízně okolí nemohlo fungovat.

Foto: Jakub Mertl