(Ne)známé

Kolotoč RECIDIVY i příběhy se šťastným koncem

23. 10. 2019

Nejbližší věznice je v Rapoticích, přesto se do Třebíče sjeli ve čtvrtek 17. října odborníci vězeňské služby, probační a mediační služby i odborníci spřízněných platforem, aby diskutovali o recidivě, jejím snížení a inovativních přístupech v praxi.

Po zahájení odborné konference organizátorem akce Jaroslavem Františkem Žákem, vedoucím pořádajících služeb Oblastní charity Třebíč, a Jaroslavou Auerovou, vedoucí Probační a mediační služby v Třebíči, kteří byli rovněž jejími odbornými garanty, přivítala všechny přítomné senátorka Hana Žáková, pod jejíž záštitou se odborná konference konala. Už jako starostka i na malé obci poznala velmi problematické „kriminální případy“ a dodala, že je připravena podporovat činnost Oblastní charity Třebíč i jiných prospěšných organizací. Náměstek hejtmana pro sociální oblast v Kraji Vysočina Pavel Franěk zase nastínil, že jej z vlastní pedagogické praxe zaujala problematika dětí, které sklouzávají k recidivě. To byl také jeden z momentů, kterým se zabýval workshop „Význam rodinných vztahů při předcházení recidivě“, jehož garantem bylo Centrum podpory rodin Ruth. Tohoto workshopu se zúčastnila i senátorka Žáková. Pozadu nezůstal ani místostarosta Třebíče Miloš Hrůza, který poděkoval za práci Charity na poli sociální práce.

Pak už následovaly bloky expertů z vězeňské i probační a mediační služby z různých částí naší republiky, neboť chování recidivistů je problém celospolečenský. Olga Matoušková z projektu Křehká šance II. na Jižní Moravě uvedla střípky poznatků ze svých zahraničních stáží. Zajímavostí je třeba fakt, že v Irsku není kontakt pachatele s obětí trestného činu možný na rozdíl od praxe probační a mediační služby v ČR. Příklady dobré praxe přednesla psycholožka Alena Křenecká z Věznice Znojmo, která popsala příběh klienta, který se z důvodu užívání návykových látek stal pachatelem trestné činnosti
a výkon trestu odnětí svobody byl pro něj natolik nápravný, že po propuštění založil rodinu a dnes je dokonce šťastným otcem. A že se příběhy se šťastným koncem opravdu dějí, dokládali i zkušenosti pracovníků AL PASO Vysočina, Probačního programu MOST, Azylového domu pro muže a ženy,
K-centra Noe nebo Doléčovacího centra třebíčské Charity. „Ale ne všechny příběhy zdaleka tak dobře končí,“ uzavírá realizátor konference Jaroslav František Žák. „Tomu lze napomoci důkladnou prevencí, která problematičtější jedince pomáhá směřovat k lepšímu životu, k jeho naplnění, a také zapojení do společnosti,“ dodává senátorka Hana Žáková. Nezbývá než si přát, aby podobných příběhů se šťastným životním koncem bylo více.

Fotogalerie