Přestože jednotlivé státy i mezinárodní instituce v minulých letech přijaly směrnice, které mají objem splodin, vypuštěných do ovzduší z tepelných elektráren, omezit, množství skleníkových plynů v globálním kontextu stále strmě stoupá.

Jestliže před pěti lety dosáhly celosvětové emise oxidů uhlíku necelých padesáti miliard tun, na základě současného vývoje odborníci odhadují, že v roce 2050 by se mohlo toto číslo zvýšit až o 40 %.

Současný systém výroby elektřiny z nízkoemisních zdrojů či instalace nejrůznějších zařízení pro zachytávání škodlivých látek je totiž podle studie zcela neefektivní.

Podle Mezinárodního panelu pro klimatické změny je třeba se v energetickém průmyslu, který na emisích škodlivých látek podílí asi 35 %, co nejdříve zaměřit na ekologicky šetrnější zdroje.

Za nejpersepktivnější způsob výroby elektřiny pak studie označuje jaderné elektrárny, jež podobně jako větrné zdroje elektřiny produkují pouze asi 12 g oxidů uhlíku na jednu vyrobenou kilowatthodinu energie. Jsou tak téměř osmdesátkrát ekologicky šetrnější než stávající uhelné elektrárny.

Vzhledem k nedávné havárii jaderné elektrárny Fukušima však velká část evropských států v minulých letech od energie z jádra z preventivních důvodů odstoupila a snaží se ji nahrazovat elektřinou z jiných zdrojů. Jak však aktuální vývoj ukazuje, plnohodnotná a navíc ekologicky