Kapela Regon vydává po dvaadvaceti letech nové CD

Devátým rokem hraje v brněnské legendární black metalové smečce Root, která je uznávaná v zahraničí snad víc než v České republice. Mimo to je členem bočního black-death metalového projektu, který si říká Solfernus a podílel se také jako studiový hráč na spoustě dalších nahrávek. Jako hudebník projel s Rootem dá se říci celý svět, ale nejlépe se mu hraje na domácí scéně. Miluje hudbu jako takovou, ale jeho srdce bije pro metal.
Už několik let nosil v hlavě nápad dát znovu dohromady původní členy Regonu z období kapely, které se jmenovalo Dirty History a natočit pro všechny fanoušky CD. V pořadí třetí. Prvnímu předcházela oficiální nahrávka Regon-Sonja, která vyšla na MC kazetě, první CD se jmenuje Hon na štěstí, druhé Drahej špás. Třetí CD s názvem Dirty history bude pokřtěno po dvaadvaceti letech 24. srpna v Náramči – Doubí.

 

Jak vzpomínáte na dobu, kdy jste byl „jen“ fanouškem Regonu? Napadlo vás tenkrát, že s nimi budete jednou hrát?
Na tuhle dobu vzpomínám strašně rád. Byla to bezstarostnost, v hlavě jen muzika, bicí a holky.  Prostě jsem tím žil. Nechci tím říct, že dnes už muzikou nežiju, ale život pokročil a do hlavy se vloudily zákonitě i jiné starosti. Myslím ale, že jsem tehdy nebyl sám takhle posedlý Regon bigbeatem. Kdo pamatuje, ten ví. Nevynechal jsem jediný koncert, jedinou zábavu. Na Regony se  vždy jezdilo za skvělou muzikou. Jejich hudba zněla dravě, přitom melodicky a hlavně texty byly o něčem. Jak se mezi muzikanty říká, prostě kluci uměli udělat skvělý matroš.  V té době jsem hrál už na bicí a tajně jsem si přál, abych s nimi mohl jednou hrát. O pár let později se mi to podařilo. Byl to tenkrát takový můj velký klukovský  splněný sen, který mě posunul hodně dopředu a do dalšího hudebního i soukromého života mi dal strašně moc.  Kluci mě naučili profesionálnímu přístupu a návykům k muzice, Honza Kotas co se týče rytmiky a zejména pak Jirka Štěpánek, který si mě vzal za svého, všechno mi vysvětloval, jak to chodí ve větších kapelách. Otevřel mi v ledasčem moje mnohdy naivní oči a hlavně mi dával svoje hudební zkušenosti, protože jako muzikant a kytarista byl excelentní.  Ve spojení s mojí ctižádostí něco dokázat v hudbě to fungovalo skvěle.  Za to jsem jim dodnes nesmírně vděčný.  Prostě tahle kapela byla pro mě jako pro muzikanta  něco jako pro kluka první velká láska. 

V roce 2000 skončila kapela Regon s aktivním hraním. Ale přesto se jednou do roka sejdou v Doubí u Náramče.
Přišlo mi to líto, když to vše skončilo. Z dnešního pohledu si myslím, že věci se nedějí jen tak, a že všechno má svůj důvod. Stejně jsme to bez sebe dlouho nevydrželi a o dva roky později už jsme hráli v létě v Doubí. Od té doby Regon periodicky jednou za rok na tomhle, řekl bych až magickém místě, hraje pro všechny fanoušky, kteří se tady v hojném počtu schází, můžeme mluvit zhruba o osmi stovkách příznivců. Dneska už je to vlastně taková tradice, na kterou se všichni těšíme. Letos je to všechno okořeněno tím novým CD a hlavně jsme si řekli, že to chceme pojmout jinak a lépe co se týká celkové produkce, propagace a pořadatelského zajištění. Fanoušci se tak mohou těšit například na velkou LED obrazovku, na které poběží klipy a samotný koncert, který bude snímán tuším třemi kamerami a v neposlední řadě taky na širší nabídku občerstvení.  

Nové CD s názvem Dirty history, které budete křtít 24. srpna, je tedy od znovuzrozeného Regonu? Jak myšlenka vznikla?
Celé to začalo tím, že jsem chtěl svojí přítelkyni, dnes už manželce, dát nějaký originální dárek k narozeninám. Protože krom bicích nehraju na žádný harmonický nástroj a nedokázal bych složit skladbu jako takovou, zavolal jsem Jirkovi Štěpánkovi a řekl mu, jestli by se mnou nenatočil ve studiu cover verzi písničky Rty jsou schránka čekání od Progres 2, kterou měl Regon ve svém repertoáru. Jirka k mé velké radosti souhlasil, a tak po krátké přípravě na natáčení ve studiu jsme to sfoukli myslím k naší a posléze i manželčině velké spokojenosti.
Nutno dodat, že s nahráváním nám pomohl Vašek Čudka, skvělý basista třebíčské kapely Carmen. Pak už věci nabrali rychlý spád. Jirka Štěpánek byl studiovou prací se mnou a výsledkem tak nadšený, a když jsem mu řekl, že už v hlavě nosím delší dobu nápad udělat novou desku Regonu a zaznamenat na ní tvorbu z období Dirty History, tzn. rok 89 až 91, souhlasil. Následoval můj telefonát Honzovi Jiříčkovi do Zlína, který ve zmíněném tvůrčím období v kapele působil a bez něhož by to vlastně ani nešlo a nedávalo smysl, skrze jeho instrumentální kytarové schopnosti. Bez váhání řekl ano a ostatní členy Regonu Honzu Kotase a Pavla Štěpánka nebylo také nutno dlouho přemlouvat. Myslím, že se mi povedlo kluky strhnout a nadchnout pro tu věc a to mě moc těší a rozhodně můžeme mluvit o znovuzrození Regonu.  Všechno má svůj čas, a to, že mě kdysi  tenhle hudební materiál od začátku  mého působení v Regonu minul a mrzelo mě to, protože moje srdce stejně nejvíc bije pro metal, tak si toho teď užívám plnými doušky a hlavně jsem schopen tomu dát s těmi zkušenostmi mnohem více, než bych byl tenkrát. 

K samotnému CéDéčku. O čem je Dirty history?
Myslím si, že je to otisk doby. Bavíme se o období kolem sametové revoluce, takže rok 1989-1991. Texty jsou o lidech, o jejich charakteru, o tom, že minulost každého jednou dožene. Hodně se  tam objevuje protipolitický aspekt. Textovou stránku věci obstarali Honza Kotas a Pavel Štěpánek. Když si dnes uvědomím, že jim tehdy bylo 25 a 23 let, klobouk dolů, jak moc je tam zaznamenaná myšlenka a jakou to má hloubku.  Prostě to napsali parádně na to kolik jim bylo. To je taky myslím důvod, proč to tak oslovovalo lidi, samozřejmě ve spojení s tou skvělou muzikou. Texty jsou stále aktuální, čert žel v dnešní době někdy až moc. K samotné muzice. Po technické stránce je to heavy speed metal, který do kapely přinesl Edwin Salas s Honzou Jiříčkem a Honzou Uhlíkem. Samozřejmě svojí troškou do mlýna přispěl i zbytek kapely. Jen pro zajímavost, z vyprávění vím, že  Honza Jiříček s Honzou Uhlíkem bydleli tehdy tajně v regonské zkušebně v Tuřanech u Štěpánků, která byla v garáži. Do domovského Zlína trochu z ruky. Ti kluci spolu celé dny jen hráli, od rána do večera. Jirka Štěpánek jim nosil tajně jídlo, aby si toho nikdo z rodiny nevšimnul. No a odměnou za to pak byla řekl bych pekelná kytarová jízda. Hráli fantasticky a rychle! Důkazem toho je demo, které v té době nahrál Regon ve studiu u Zdeňka Kluky, bubeníka brněnské kapely Progres 2. Rád bych se ještě vrátil k samotnému novému CD. Bude obsahovat celkem 12 skladeb. Deset z toho je koncepce Dirty History, namátkou třeba skladby  Destrukce svědomí nebo Chuť moci, na které jsme také natočili klipy a následuje Bridge a pak bonus výše zmíněné Rty jsou schránka čekání. Samotné zpracování je pojato jako digipack, který bude velmi obsáhlý, čítat bude asi 44 stran! CD bude samozřejmě k prodeji na místě koncertu v Náramči, tak že podle mého se mají fanoušci opravdu na co těšit, nehledě na to, že kmotrem naší nové desky bude legenda Československé rockové scény Miloš Dodo Doležal, který i zahraje jako náš host svůj zhruba hodinový set a další sudičkou a moderátorkou celého večera bude Daria Hrubá, skvělá zpěvačka brněnské Loretty.    

Pokud dobře počítám, tak příští rok bude mít výročí Regon 35 let od založení. Jak vlastně vznikl její název?

Skupina Regon vznikla v roce 1984 na půdorysu babické formace Gong. K Honzovi Kotasovi (basová kytara) se přidal Jirka Štěpánek (kytara, zpěv) a tato dvojice procházela všemi fázemi této kapely. Po několika měsících kluci udělali své vlastní věci a kapela si získala  první fanoušky.
Zkoušeli tenkrát v kulturáku v Babicích u Rosic, odkud taky pochází spousta peprných historek. Patří sem i anabáze s názvem kapely při prvních přehrávkách. Marně kluci přesvědčovali komunistického předsedu přehrávkové komise,  že RE - GON vlastně znamená Renovaci Gongu, tedy původní kapely Gong. Jeho závěr byl jasný: „Až se v imperialistických USA změní prezident (Regan) jmenujte se jak chcete, ale dneska určitě NE!“ A tak se zprvu objevovali plakáty Re – gong, kde poslední „g“ bylo škrtnuto nebo se roztékalo. Prostě, bolševik dostal svoje a kapela mohla fungovat. Jinak skutečně Regon se příštího roku dožívá 35 let existence. Už teď se s klukama bavíme o tom, jak to oslavíme. Rádi bychom za rok, jak jinak než v Náramči-Doubí, navázali letošním pojetím koncertu a vůbec celé té události, dali fanouškům Regonu a dobré muziky něco víc. Nouze určitě nebude o nějakého zajímavého hosta.  V kuloárech kapely  dokonce jede šuškanda o možném natočení dalšího nového CD nebo reedicích Honu na Štěstí a Drahého špásu v příštích letech, protože nezaznamenaného materiálu má Regon v šuplíku ještě dost. Ale to už moc předbíhám, tak se nechme překvapit. V každém případě bych rád touto cestou poděkoval všem lidem, kteří nám pomáhají, pozval nejen všechny bigbíťáky a fanoušky na letošního 24. srpna do Náramče – Doubí a posléze i na Metalové vánoce do brněnského Semilasa, kde 28. prosince zahrajeme s Regonem na tradičním festivalu.