(Ne)známé

Jana Dvořáková: V době covidové se učíme dělat věci jinak

14. 10. 2020

Přes dvacet let působila na základní škole ve Vémyslicích, nejprve jako učitelka a poté v pozici ředitelky. Do práce to neměla daleko, bydlí totiž hned u školy. Od letošního školního roku jezdí Jana Dvořáková do Ivančic. Stala se ředitelkou Základní školy T. G. Masaryka. Přesto, že jsou děti všude stejné, v něčem je to trochu jiné. A jak zvládla a zvládá výuku v době covidové? I o tom jsme si s ní povídali v ředitelně.

V čem se liší vesnická škola a škola ve městě? A nemyslím tím jenom velikost.
Malá vesnická škola je škola většinou rodinná. Každý učitel zná každého žáka a rodiče, prarodiče.  Je to postavené na vztazích. Ve Vémyslicích jsem učila již děti svých žáků. Po měsíci na ivančické škole jsem ráda, že znám jménem celý pedagogický sbor, správní zaměstnance i žáky, které učím. Jsem také ráda, že už ve škole nebloudím. A s většinou rodičů jsem ještě neměla příležitost se osobně setkat. Jinak si myslím, že práce na pozici ať už ředitelky nebo učitelky je však všude stejná, pokud ji děláte s nadšením, odhodláním a radostí.


Od března vstoupila do našeho slovníku distanční výuka. Jak jste ji zvládali ve Vémyslicích? Jak se na ni připravujete v Ivančicích?
Byla to pro všechny velká změna – pro učitele, žáky i rodiče. Ve Vémyslicích jsme měli nastavenou elektronickou komunikaci a spolupráci s rodiči. Museli jsme jen zajistit online spojení s žáky, kteří byli doma. Musím všechny pochválit, že k tomu přistoupili zodpovědně a trpělivě. V Ivančicích jsme se nejprve pustili do nastavení jednotné komunikace mezi učiteli, žáky a rodiči pomocí softwaru Edookit. Je to elektronický systém třídních knih, je tam i žákovská knížka, umožňuje komunikaci s rodiči, učiteli, žáky navzájem. Je to výborný systém. A také u nás v Ivančicích už od září probíhá příprava na distanční výuku. Zprovozňujeme platformu pro online výuku Microsoft Teams.


Distanční výuka je náročná také z pohledu technického vybavení a zázemí. Jak jste na tom v Ivančicích?
Už teď víme, že budeme potřebovat nové internetové připojení po celé škole. Nicméně máme už vybrané a objednané notebooky pro učitele. Pořídili jsme je za peníze, které poslalo ministerstvo školství. Jsou velmi kvalitní, takže výrazně pomohou ke zlepšení distanční výuky. Také plánujeme pořídit další digitální systémy. Víte, ono toto vybavení bude pomáhat nejen v této covidové době, ale i v situaci, kdy například bude některý žák nemocný, bude doma a pomocí techniky vlastně bude moci být s námi virtuálně ve třídě. Mám v plánu na to využít evropské operační programy.


Jaké máte další plány se školou v oblasti modernizace?
Potřebovali bychom rekonstruovat střechu, ve dvou patrech osvětlení a také sociální zařízení,
 v některých třídách i podlahy. Práce je tu hodně. 


Staráte se o velkou školu. Jakou má spádovost?
Máme 512 žáků, z Ivančic i okolních vesnic. V šestém ročníku máme čtyři třídy, a pak ty vyšší jsou už po třech. Na prvním stupni máme „Ačka i Béčka“. Většina tříd je kmenových, takže nemáme moc prostoru pro odborné učebny. To bychom do budoucna chtěli rádi změnit.


V těsném sousedství se nachází gymnázium. Spolupracujete?
Jsme propojeni přes školní jídelnu „krčkem“. Projdete z jedné školy do druhé suchou nohou. Společně jsme se zapojili do krajského projektu PolyGram a díky tomu s gymnáziem spolupracujeme. Připravili pro nás laboratoře, výukové hodiny z fyziky, chemie a přírodopisu. V letošním školním roce je to nově. Pokračovat v tomto stylu budeme i se střední školou v Moravském Krumlově. Ta má odborné dílny v Polánce a naši žáci k nim budou jezdit. Osvědčily se kroužky, které jsou právě v těchto dílnách. Žáci se tam věnují truhlařině i oboru kovář a třeba autotronik, učí se základy programování  – robotiky, pracují s 3D tiskem. Je o to velký zájem. Žáci se už těší.
Připravujete žáky na praktický život…
Ano, to je podle mě důležité.  Nově jsme se také zapojili do projektu I-KAP Výuka podnikavosti, kreativity a rozvoje finanční gramotnosti. První aktivita, která nás čeká, se jmenuje Doktor Zdědil a pan Zdražil. Žáci se budou učit pracovat nejen s financemi.


Poslední otázka se týká současné situace. Jaká je nálada v učitelském sboru a jak to zvládají děti?
Chci poděkovat své zástupkyni Milaně Kafkové, ostatním kolegyním a kolegům za jejich pracovní nasazení v úvodu školního roku. Žákům za trpělivost. Změn, kterými škola prochází, je najednou hodně a tato mimořádná covidová situace nám v tom moc nepomáhá. Ba naopak. I když je to pro všechny náročné a nové, jsem ráda, že se všichni navzájem podporujeme, vzájemně a ochotně si pomáháme, tolerujeme se.  Poděkování patří i rodičům za spolupráci a za ochotu se zapojit do změn. Věřím, že se určitě brzy vrátíme do školy a budeme moci realizovat všichni společně úžasné a zajímavé projekty podporující rozvoj a vzdělávání našich žáků.


Eva Fruhwirtová