Také chilská vláda se musí stále intenzivněji zabývat fenoménem rychle mizejících zásob uhlí, které mnohé tamní elektrárny využívají k výrobě elektrické energie. Emise, jež tato zařízení produkují, navíc stále častěji trápí obyvatele velkých chilských měst.

Státní Asociace inženýrů proto před nedávnem přišla s návrhem na vybudování čtyř reaktorů. Ty by měly být umístěny severně od hlavního města Santiaga de Chile, kde je tradičně nejvyšší spotřeba elektřiny.Výkon reaktorů bude muset být poměrně vysoký, protože už relativně brzy začnou mít chilské výrobní kapacity problémy s uspokojením veškeré poptávky po elektrické energii. V současnosti se tak počítá s tím, že by všechny reaktory měly mít výkon alespoň 1200 MW. Pokud by Chile své ambiciózní plány skutečně uskutečnilo, vyprodukovalo by z jádra ročně více elektřiny než Česká republika.

Projekt výstavby nových elektráren je však zatím pouze ve stádiu příprav. Odborníci tak odhadují, že první energii z jádra Chile vyrobí nejdříve v roce 2030. Jaderné elektrárny tak na jihoamerickém kontinentu stále provozují pouze Argentina a Brazílie.

Argentina jádro používá už od roku 1974, kdy byl spuštěn první blok tamější elektrárny Atucha. V současnosti jsou v provozu dvaargentinské reaktory a už v nejbližších měsících energetici zahájí provoz také v novém druhém bloku elektrárny Atucha. Brazilský jaderný program je zatím stále spíše v plenkách. Největší jihoamerický stát zatím provozuje jedinou jadernou elektrárnu Angra dos Reis, která uspokojuje jen asi 3 % tamější poptávky po elektřině. Do tří let se však má její výkon zdvojnásobit a nejpozději do roku 2020 má v Brazílii začít také výstavba čtyř zbrusu nových bloků. Zbylé jihoamerické státy se začleněním jádra do svého energetického mixu v dohledné době nepočítají.