Vůbec nejdůležitějším faktorem, se kterým nová koncepce počítá, je fakt, že evropská osmadvacítka v současnosti odebírá většinu strategických surovin z Ruska, přičemž nejdůležitější  zemí pro tranzit do Evropské unie je Ukrajina, s níž má momentálně největší stát světa velmi komplikované vztahy.

Pro Unii by to v praxi mohlo znamenat, že na její území může na kratší či delší dobu přestat proudit část těchto velmi důležitých surovin. Nejvíce pozornosti je v nové koncepci pochopitelně věnováno dodávkám zemního plynu, Evropská komise však zdůrazňuje i důležitost dalších produktů, které osmadvacítka z Ruska odebírá.

Jedním z nich je i uran. Ve státech EU jsou totiž jeho zásoby minimální, a řada zemí je tak na importu z Ruské federace doslova závislá. Komise proto navrhuje, aby už v nejbližších letech došlo k uzavření smluv s dodavateli z dalších zemí – například ze Spojených států, odkud donedávna jaderné palivo odebírala mimo jiné i Jaderná elektrárna Temelín.

Obecně se Evropská komise k jaderné energetice v nové strategii staví velice pozitivně a zavazuje se podporovat investice do dalších bloků na území států osmadvacítky.

Mimo surovinové zdroje je v nové koncepci kladen důraz například i na dokončení vnitřního energetického trhu či posílení a důslednější zabezpečení evropské přenosové soustavy.