Elektrárna na Pryglu mění 35tunový rychlouzávěr. Poprvé od roku 1941

Celá rekonstrukce včetně dalších prací si vyžádá investice ve výši několika milionů korun a potrvá do července příštího roku.

Unikátní pohledy se včera odpoledne naskytly obyvatelům a návštěvníkům jihomoravské metropole. Speciální jeřáb vyzdvihl na hrázní mostovku brněnského Pryglu rychlouzávěr, k jehož úplné výměně dochází poprvé za 75 let provozuvodní elektrárny. Zařízení umožňující uzavřít přívod vody mířící na turbínu elektrárny má rozměry 3,5 m x 6 m a hmotnost 35 tun.

„Instalace nového rychlouzávěru a navazující opravy by měly zvýšit bezpečnost výroby elektřiny na brněnské přehradě a dále prodloužit životnost elektrárny,“slibuje si od akce Martina Ungrová, generální ředitelka společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje. Vodní elektrárna ročně vyrobí zhruba 7 milionů kWh elektřiny, což znamená pokrytí celoroční spotřeby necelých tří tisícovek jihomoravských domácností.

„Rychlouzávěr se nyní zvedá pomocí hydraulického mechanismu tlakem oleje 200 Bar. Zvednutí do horní polohy trvá 15 minut, spuštění do úplného uzavření vtoku trvá necelých 20 vteřin. Rychlouzávěr se neustále dočerpává a udržuje se v horní poloze. Dolu se spouští pouze v případě havarijního stavu nebo právě při pravidelné údržbě,“ přibližuje fungování zařízení Zdeněk Mrkvička, vedoucí odboru provozování obnovitelných zdrojů společnosti ČEZ Energetické služby.

V rámci 9měsíčních oprav ve vtokové šachtě dojde také ke kontrole a opravě vodících drážek tabule rychlouzávěru, táhla, servomotoru a čerpacího agregátu hydraulického pohonu. Ve všech případech jde o soustrojí a konstrukce, která souvisí s bezpečnou a spolehlivou funkcí tabulového rychlouzávěru. Počítá se také s kontrolními prohlídkami, odstraněním naplavených nánosů a nečistot a opomenuty nebudou ani práce na čistícím stroji, česlích, atd. Veřejnost práce zaznamená zejména kvůli demontáži strojovny elektrárny, jednoho ze symbolů Brněnské přehrady. Ta dočasně zmizí z důvodu provádění prací v šachtě vtokového objektu. Ocelové konstrukce strojovny čeká repasování a nové ošetření proti korozi.

Pro obyvatele a návštěvníky Brna práce znamenají částečný zábor chodníku a vozovky v oblasti hráze. Veškeré objížďky a trasy pro chodce jsou vyznačeny. Pokud nenastanou mimořádné okolnosti, vodní turbína o instalovaném výkonu 3,1 MW by po nezbytných zkouškách měla začít opět vyrábět elektřinupro část Brna a okolí od července 2017.

Vodní elektrárna Kníničky

Je umístěna pod brněnskou přehradou v brněnské městské části Bystrc a zajišťuje už 75 let spolehlivou dodávku elektřiny pro tisíce brněnských domácností. Byla koncipována jako špičkový zdroj, určený k vykrývání zvýšené spotřeby elektrické energie v čase ranních a večerních energetických špiček. Patřila do řady projektů údolních přehrad na Moravě, které v roce 1914 vypracoval profesor české techniky v Brně Vladimír List. Realizace se však dočkala až v letech 1936–1941. Celé vodní dílo za 35 miliónů Kč vzniklo pod taktovkou Ing. arch. Jaroslava Grunta. Přehradní hráz je v koruně dlouhá 120 m a nádrž zadrží až 21 miliónů kubíků vody. Současný instalovaný výkon elektrárny, který je dosahován při maximálním spádu hladin, činí 3,1 MW. Roční výroba činí cca 7 milionů kWh elektřiny. Elektrárna je provozována Skupinou ČEZ, která ji jako řádný hospodář udržuje i po desítkách let provozu v perfektní kondici. Posledními velkými opravami prošla elektrárna na Pryglu v letech 2009-10. Bylo vyměněno oběžné kolo, lopaty, regulátor turbíny, klapkový uzávěr a hrabací stroj. Starou čtyřlopatkovou turbínu nahradila moderní o identickém počtu lopatek. Došlo také k převinutí generátoru.