Tádžikistán patřil v minulém století společně s Kazachstánem a Kyrgystánem mezi nejdůležitější světové producenty uranu. Po pádu sovětského impéria však byla těžba této nerostné suroviny v tádžických kotlinách přerušena pro přílišnou nákladnost i nedostatek dalších zdrojů.

V minulých měsících se však vláda Tádžikistánu rozhodla, že se pokusí o obnovení získávání vzácných prvků na svém území. Už v příštím roce tak bude pod vedením státního geologického ústavu zahájen rozsáhlý průzkum. Takzvané vzácné prvky se sice většinou v jaderných elektrárnách nevyužívají, jejich ložiska však bývají velmi často obklopena uranem, z něhož se vyrábí palivo do jaderných reaktorů.

Zda se na tádžickém území skutečně nacházejí ložiska, kde by těžba těchto látek mohla být rentabilní, není jisté. V minulých letech však o zahájení geologického průzkumu usilovala i francouzská energetická společnost Areva. Ta se ale s vládou postsovětského státu na jeho zahájení nakonec nedohodla.

I kdyby byla nová ložiska skutečně objevena, je velmi nepravděpodobné, že by se vzácné kovy nebo uran začaly v Tádžikistánu znovu těžit dříve než v roce 2025.
Nejvíce prvků, sloužících k výrobě paliva do jaderných elektráren, se v současné době těží v Kazachstánu. Rozsáhlá ložiska se pak nacházejí i v Kanadě, Austrálii nebo Namibii.