Rozhovor

Aikido ovlivnilo můj život, říká Rudolf Krůl

24. 04. 2013

Rudolf Krůl pracuje v elektrárně jako koordinátor oprav sekundárního okruhu. Svůj volný čas věnuje aikidu. Patří k zakladatelům oddílu aikida v Třebíči. Dodnes vede a trénuje děti i dospělé. Je členem České asociace aikido, zúčastňuje se stáží v zahraničí i po celé republice.

Pane Krůle, odkud pocházíte? Přeci jen podle vašeho mírně znatelného přízvuku tipuji, že nejste z Vysočiny nebo jižní Moravy.

Pocházím ze severu. Měl jsem blízko do Beskyd a Jeseníku. Do Dukovan jsem se dostal převodem z elektrárny Dětmarovice.

Jak jste se dostal k aikidu?

Původně jsem závodně lyžoval. Potom se mi stal úraz a musel jsem přestat. Dušan Plavjaník mě přivedl k jisau-jitsu, což je takové univerzální bojové umění.

Byl jste u zrodu třebíčského aikida, vlastně u zrodu aikida v České republice vůbec.

Do České republiky se aikido dostalo v roce 1986. O dva roky později jsme založili oddíl aikida v Třebíči pod názvem Aikido Club Třebíč. V té době nebyl žádné poklady, videokazety. Měli jsme jenom několik poznámek a náčrtů. Půl roku jsme cvičili nějakou techniku a pak jsme třeba zjistili, že to děláme špatně. Poznatky jsme získávali ze stáží, které byly jednou za rok v Praze. V roce 1991 vznikla Československá federace Aikido a třebíčský Aikido Club byl mezi prvními vstupujícími oddíly.

Co je vlastně aikido?

Je to japonské bojové umění. AIKIDO  je složeno z těchto slov: AI je harmonie, lidé pod jednou střechou, KI je kosmická energie, energie přírody a lidí a DO je cesta, ne boj, zničení. Zakladatelem aikido je Morihei Ueshiba. Je to především obrana. Když není útok, nemůže aikido fungovat. O lidech, kteří provozují aikido, se říká, že neumí praštit a bojí se udeřit. Není to pravda. Jen nejsou agresívní a umí se bránit.

Jak dlouho trénujete?

Od začátku. Původně jsme měli jeden oddíl, tedy dospělé i děti dohromady. Od roku 2004 došlo k rozdělení. O aikido byl velký zájem, takže jsme posunuli hranici z osmi let na šest let. Děti trénuji jednou týdně a dospělé dvakrát týdně. Vzpomínám si ale na doby, kde jsme měli tréninky každý den.

Hovořil jste o stážích, na které jezdíte. Co se na nich děje?

Stáže jsou vlastně semináře, kde se zdokonalujeme a na závěr podle vyspělosti se provádí zkoušky Kyu – žákovské (6kyu až 1kyu) a pak Dan – mistrovské (od 1Dan až 10Dan). Kdo necvičí aikido v Japonsku a tím nerozvijí sílu KI tak jen do 6Danu. Na národní stáže se zvou zahraniční učitelé a na regionální stáže učitelé České asociace aikido. Asociace má seznam učitelů, kteří mohou učit. Aikido není totiž jednotvárné a každý učitel má svůj styl. Já jsem také učitelem, konkrétně nositelem 4Danu a mohu učit na stážích v České republice i zahraničí. Ale kvůli časové a jazykové náročnosti učím jen v České republice. Ještě musím doplnit, že aikido je bojové umění, kde nejsou soutěže, ani vítězové a poražení.

Čím může oslovit aikido oslovit mladé lidi?

Není agresivní. Je dobré pro mladé lidi a také pro děti, protože se učí koncentrovat a zklidňovat, například u dechových cvičení. Často zjišťujeme, že děti neumí koordinovat své pohyby. Neumí kotoul a základní pohybové prvky. V aikidu dělá jedna ruka něco jiného než druhá, takže je to dobrý trénink motoriky. Při tréninku dochází ke zpevňování všech svalů, hlavně kotníky, kolena a kyčle.