Štěpán Mates: Mám super kolegy. Těší mě týmová práce, která je v jaderce velmi důležitá

Co se Vám vybaví, když se řekne ČEZ?
Když se řekne ČEZ, vybaví se mi něco obrovského. Jako první se mi samozřejmě vybaví jaderné elektrárny a výroba elektřiny a také jeden z největších podniků na trhu s energetikou, který má mnoho dalších společností. Díky tomu nabízí širokou škálu zaměstnaneckých pozic a já si mezi nimi našel také tu svoji. Energetika pro mě byla zajímavou výzvou, protože do doby nástupu do dukovanské elektrárny jsem o tomto oboru moc nevěděl a nikdy jsem tohle
odvětví nestudoval.

Proč právě ČEZ? Jak dlouho tady už pracujete?
Pracovat v ČEZ je hlavně o jistotě. Je to stabilní firma s dlouhodobou perspektivou. Práce je tu také zajímavě finančně ohodnocená. Je to místo, kde se můžete neustále rozvíjet a postupovat v kariéře. ČEZ navíc dost investuje, a je proto možné být i součástí velkých projektů, např. výstavby nových jaderných bloků.

Když jsem v roce 2019 řešil změnu práce, na ČEZ a konkrétně JE Dukovany padla jasná volba. Hned tentýž rok jsem nastoupil a mám radost, že se to tenkrát skutečně povedlo. Energetiku jsem nikdy nestudoval, takže pro mě bylo těžší vplout do tohoto odvětví, naštěstí v Brně na Školicím výcvikovém středisku se lze naučit vše. Pak následuje už jen praxe.

Jaká byla vaše předchozí pracovní kariéra?
Po maturitě na střední průmyslové škole v Brně se zaměřením na elektrotechniku a mikroelektroniku jsem se živil jako montér stabilního hasicího zařízení. Jezdil jsem i do zahraničí, kde jsme toto zařízení montovali v různých halách, obchodních domech a objektech.

Jak jste se o práci v EDU dozvěděl a čím vás nabídka oslovila?
Protože byla moje tehdejší práce náročná jak fyzicky, tak časově, kdy jsem spoustu času trávil mimo domov, chtěl jsem ve svém životě udělat změnu. Mít finančně jistější práci v blízkosti domova, abych si mohl
postavit dům a založit rodinu. A to se postupně podařilo. Přihlásil jsem se do výběrového řízení, o kterém jsem se dozvěděl od známých, a uspěl jsem. Dalo by se říct, že se naplnilo i moje dětské přání, když jsem jako kluk jezdil okolo elektrárny a říkal jsem si, že bych zde mohl jednou pracovat.

Jaká je vaše pracovní náplň? Je nějaká oblíbená část vaší práce a naopak něco, co vás nebaví?
Pracujeme v osmi- nebo dvanáctihodinových směnách v prostorách tzv. kontrolovaného pásma, tedy prostředí s přísnějším režimem z hlediska kontroly záření a také neustálého převlékání do žlutých oděvů 🙂. Na začátku směny se vždy sejdeme u konference a probereme důležité věci na nadcházející směnu. Je to fajn, máme pak přehled, co zhruba každého čeká. Pochůzková kontrolní činnost je náš denní chleba, pořád to stejné dokola, ale nevadí mi to. Součástí dne je pak strojní zajišťování a odjišťování zařízení, manipulace s technologií dle pokynů operátora primárního okruhu nebo vedoucího reaktorového bloku. Práce při běžném provozu bloku je klidnější, více kontrolní, s pochůzkami. Zatímco při odstávce jsou směny náročnější a mnohdy si za celou pracovní dobu téměř ani nesedneme 🙂.
Jinak mi asi nevadí žádná práce, vše beru jako součást své pozice a ty věci se prostě udělat musí. Co mě
možná trochu nebaví, jsou e-learningová školení a testy, ale i to je součástí a je potřeba to plnit.

Jaké nástroje a zařízení při své práci nejčastěji používáte?
Při práci v primární části elektrárny především hlavu, ruce, předpisy a nyní i MPZ, tzv. mobilní podporu zajišťování. Pro vysvětlení je to taková mobilní „kancelář“, něco mezi telefonem a tabletem, v níž mám potřebné pracovní příkazy, podklady a přístupy do aplikací a systémů a která mi usnadní práci v terénu. Při administrativě v kanceláři je to pak notebook.

Ovlivnily vaši práci v posledních letech nějaké změny nebo technologie?
Velká změna je právě mobilní pochůzka, při které už jen skenujeme kódy na místě pomocí „MPZky“ a nezapisujeme fyzicky do papírů. Další pěkná změna bylo zrušení zámků do obslužných prostor a tím snadnější vstup do místností nejen pro nás, ale i pro dodavatele. Oproti tomu ale v elektrárně máme životně důležité prostory (ŽDP), kde je vstup zase naopak složitější a má přesně svá pravidla a postupy pro zajištění bezpečnosti elektrárny. Různými změnami prochází i provozní aplikace, jako třeba GOMS Provoz, nyní se pracuje na provozním deníku směn. Mojí malou osobní změnou je změna pracovní pozice, což také moji práci a náplň ovlivnilo.

Jaké dovednosti či znalosti považujete za nejdůležitější pro vaši práci?
Jako nejdůležitější považuji asi zodpovědnost, protože nepracujeme přece v pekárně na rohlíky, ale na jaderném zařízení. Také trpělivost, někdy se prostě čeká a čeká. Důležité je být otevřený učit se stále novým věcem a důležité jsou také pracovitost a kolektivní přístup.

Co vás v práci nejvíc těší, z čeho máte největší radost?
Mám radost, když vše jde tak, jak má. Postupně a v klidu. Když se třeba podaří vyřešit i něco nestandardního. Také mě těší, že mám super kolegy, což je dobře, protože zde je týmová práce důležitá.

Co byste naopak změnil?
Člověk si zvykne na všechno, je to jen o tom chtít.

Když se podíváte do budoucna, kde se vidíte za 5 či 10 let?
Pracuji zde šestým rokem, prošel jsem pozicemi operátora společné dozorny, strojníka primárního okruhu a minulý rok jsem byl povýšen na technika provozu hlavního výrobního bloku primárního okruhu (HVB PO). Myslím, že nyní je čas nějakou chvíli na pozici setrvat a nabrat co nejvíc zkušeností od profesně starších kolegů.

Na koho se v práci nejvíce spoléháte?
Především sám na sebe, ale samozřejmě mám důvěru i ve své kolegy, bez toho by to nešlo.

Kdo by nejlépe zapadl jako váš nový kolega nebo kolegyně?
Určitě by to měl být mladý člověk, který se nebojí nových věcí, je zodpovědný a pracovitý. Někdo, kdo se nebojí komunikovat s lidmi, protože to je tu také hodně důležité. Někdo pečlivý s vlastnickým přístupem, tak aby o společné věci a zařízení pečoval, jako by bylo jeho vlastní.

Prozradíte nám, jak odpočíváte, jaké máte koníčky?
Rád zajdu na tenis nebo se jdu projet na kole. Hodně volného času věnuji rodině. Společně objevujeme krásy Česka i zahraničí, nebo si užíváme procházky po Krumlově. Dalším “koníčkem” je práce kolem domu, ta mě nejen baví, ale zároveň je to pro mě skvělý způsob relaxace. Pak také třeba večerní posezení s přáteli.

Kterou část dne máte více oblíbenou?
Asi nedokážu říct, která část je nejoblíbenější, každá část má něco a vzhledem k tomu, že pracuji na směnách, je to o to pestřejší. Jsem každopádně rád, když můžu trávit čas se svým malým synem, který mi dělá velkou radost.

 

PTALA SE | Zdeňka Ošmerová
FOTO | Jan Sucharda a archiv Štěpána Matese