Po stopách operace Spelter

Od Kramolína přes Dalešice, Dolní Vilémovice až na hájenku Na Ostrých
Třetí ročník pochodu uspořádal armádní veterán Tomáš Sláma ze spolku Československý legionář–SPIA Czech. „Těší nás, že je každý rok o účast na pochodu větší zájem. Letos jsme pochod zahájili u kramolínského památníků, položili jsme věnec a uctili minutou ticha všechny padlé vojáky ve všech válkách,“ přiblížil organizátor. Poté na padesát účastníků, mezi nimž byli i děti, vyrazili mezi poli směrem k přehradě. Za mostem se dali doprava do lesa a směřovali k Dalešicím. Zde byla další zastávka u pomníku a připomínka padlých v odboji proti nacistům. Mezi účastníky byla i starostka Rešic Petra Jílková. Z její obce pocházel Adolf Opálka a František Pospíšil. Byli bratranci a silní vlastenci. Za pomoc parašutistovi Pospíšilovi bylo popraveno několik lidí z Dalešic. „Hned ráno jsme se ještě s Evou Fruhwirtovou z Rouchovan, kam chodil Adolf Opálka do školy, zastavili u rešického památníku a položením věnce jsme vzpomněli na naše rodáky.“
Po krátkém občerstvení v Dalešicích se někteří přepravili na korbě vojenského auta k pile u Dolních Vilémovic. Odtud zamířil „průvod“ k rodnému domu Jana Kubiše. Tam na ně čekala bývalá starostka Jitka Hanáková a Jaroslav Fořt, předseda Klubu výsadkových veteránů Jana Kubiše. Ani zde nechyběla minuta ticha za padlé vojáky, čestná stráž u busty Kubiše a připomenutí historie, která je stále živá.  Kdo chtěl, prohlédl si expozici v Kubišově domě.
Cíl cesty byla hájenka Na Ostrých u Myslibořic. I tady je památník, který připomíná tehdejší události. Při přestřelce s Němci zde přišel o život parašutista Jaroslav Kotásek. Organizátor pochodu Tomáš Sláma už plánuje další ročník. „I za ztížených podmínek a posunutí termínu pochodu z důvodů covidové nákazy hodnotím letošní ročník jako povedený a brzy se již vrhnu do příprav příštího pochodu v roce 2021, který bude tentokrát věnován výsadkářům Adolfu Opálkovi a Františku Pospíšilovi z výsadků Out distanc a Bivouac.

Příběh operace Spelter
Parašutisté zamířili se vydali po seskoku do Boňova. To už o nich však vědělo brněnské gestapo. Kotásek, Novotný a Vavrda se přesunuli do Myslibořic. Potřebovali navázat spojení s velitelem odbojové organizace na Moravě. Toto setkání se snažilo gestapo oddálit. Pátrali po přesném místě, kde parašutisté přebývají. To měl zjistit česky mluvícího gestapák Wolfgang Dyck, který se setkal s parašutisty a představil se jim jako Karel Zeman. Spojkou mezi parašutisty a konfidenty gestapa byl myslibořický Ladislav Papula.  „V pondělí ráno 12. června 1944 Papula zapřáhl bryčku a ujížděl na jaroměřické nádraží, kde čekal vzácné hosty. Polední vlak od Okříšek přivezl očekávané návštěvníky. Toho jednoho již znal. Zúčastnil se schůzky s parašutisty předešlý den. Druhý muž byl pro něho neznámý. Byl to pplk. Stanislav Jizera, konfident brněnského gestapa, nyní vystupující v roli velitele podzemní brněnské organizace. Zpáteční cesta bryčkou do Myslibořic proběhla hladce, a tak již nic nemohlo bránit setkání parašutistů s „vedením brněnského odboje“,“ popisuje událost Vlastislav Janík v knize Operace Spelter Lenka-Jih. 

Boj o přežití na hájence Na Ostrých
O několik dní později vysílá Londýn na vlnách BBC ve formě vyťukávání znaků Morseovy abecedy varování, že bývalý příslušník československé armády Stanislav Jizera je ve službách gestapa. Parašutisté toto upozornění neslyšeli. A i kdyby, Jizeru pravým jménem neznali. Přebývali nyní u manželů Vitoušových na hájence Na Ostrých u Myslibořic. Věci se dali do pohybu. Gestapo zatklo překvapeného Papulu a hájenku obsadili němečtí vojáci a čeští četníci. Trojice parašutistů si sbalila nejnutnější věci, připravila si ampule s jedem a také zbraně. Riskli to. Při útěku z hájenky se spustila německá střelba. Kulka zasáhla parašutistu Kotáska.  Novotný a Vavrda měli štěstí. Nový úkryt našli v Šebkovicích. Před Němci se v lesích musel schovávat také hajný Vitouš. Díky dobré znalosti terénu se mu to podařilo.

Jsem Čech a Čecha nikdy nezradím
Gestapo druhý den vletělo do Myslibořic. Rodinu Papulovu zatkli jako pomahače parašutistů. Zemřeli v koncentračním táboře Mathausen. Stejně jako další, kteří výsadkářům pomáhali. Svým životem zaplatili i tři sedláci z Boňova, kteří parašutisty ukryli. Jeden z nich, Michael Kratochvíl, u soudu na otázku, proč parašutisty neudal, hrdě řekl: Jsem Čech a Čecha nikdy nezradím.

Němci dál pátrali po vysílačce. Novotný s Vavrdou věděli, že je dobře ukryta. Pokus o vyzvednutí vysílačky se však nezdařil. Když se přesunuli do dalšího úkrytu v Šašovicích, rozhodli se o navázání kontaktu s Londýnem sami vlastní vyrobenou vysílačkou. Spojení se podařilo na podzim roku 1944. Po několika měsíční přípravě se uskutečnil první letadlový shoz zbraní a spojovacího materiálu.

Z odbojové operace Spelter partyzánská skupina Lenka-Jih
Parašutisté operace Spelter kolem sebe shromáždili přes dvě stě přímých spolupracovníků odboje. Téměř z ničeho se jim povedlo navázat spojení s vojenským velením v Londýně, šifrovaně se domluvit na dva shozy zbraní a jako málokterá odbojová skupina přešli k partyzánskému boji s Němci. V polovině šedesátých byla tako skupina uznána za partyzánskou a označena jako Lenka-Jih.

Eva Fruhwirtová