Na návštěvě v meteorologické observatoři

 „Společně s Temelínem jsme observatoř při jaderném zařízení. Takže máme navíc za úkol zásobovat elektrárnu údaji o teplotě, vlhkosti a tlaku. Přes optický kabel pak jdou do elektrárny stálá data ze stožárového měření, které musí být v elektrárně trvale k dispozici pro případ nějaké havárie,“ popisuje Vladimír Juránek ze Slavětic, který už osm let pracuje v této meteostanici. Obsluha stanice pracuje nonstop, takže se tu střídají směny.

Za budovou observatoře se nacházejí různé přístroje a zařízení, které slouží k měření teplot, vlhkosti, větru, čistoty ovzduší a dalších údajů. „Sodar je zařízení, které měří rychlost a směr větru,“ ukazuje Vladimír Juránek na zařízení, které vydává docela nepříjemný pískot. Vedle se nacházejí dvě paraboly, které měří teplotu vzduchu do jednoho kilometru nad zemí. „A tady je speciální měření pro Brno, kde měříme čistotu ovzduší skrze filtry. Ty měníme, dáváme do speciálních sáčků a pak odvážíme do Brna do laboratoří. Náš region patří mezi nejčistší prostředí v celé republice,“ vypráví Juránek. Mezi přístroji se nachází také měřidlo radioaktivity. Má dvě čidla, jedno měří současnou radioaktivitu, to druhé by fungovalo v případě havárie. Každý měsíc jsou čidla testována. „Přikládáme k čidlům na pět minut pásek s radioaktivním štěpem a zkoušíme jejich funkčnost,“ popisuje Juránek. Ještě se zastavujeme u paroměru, který měří výpar vodní hladiny. „Pro příklad, včera byl výpar kolem pěti milimetrů. Je to tak, že jeden milimetr z metru čtverečního je litr. Teď si vezměte rozlohu přehrady, která má čtyři sta osmdesát hektarů a spočítáte si, že hektar je deset tisíc metrů čtverečních, tak si krásně spočítáte, že z přehrady se vypaří tolik vody, že oproti tomu je atomka míň, než nic,“ uzavírá své vyprávění Vladimír Juránek.