Jakub Lojda: Umění dělá svět lepším. Proto jsou důležité umělecké obory i v dnešní krizi

Podle jejího ředitele Jakuba Lojdy nám naši předci vytvořili na světě ojedinělý systém kulturního vzdělávání, o který musíme pečovat a umožnit mu přežít dál. Také proto se se svými kolegy ze všech sil snaží, aby svým svěřencům umožnil pokračovat v uměleckých oborech i v této koronavirové době. „Každá krize jednou skončí a ta, co nyní zažíváme, skončí také. Vše nemusí být jako dřív, může to být ještě lepší. Je na nás, abychom neztratili něco, co má hodnotu,“ míní Jakub Lojda. 

Po jarní vlně přišla podzimní. Školy se uzavřely, a to včetně těch uměleckých. Čekali jste to?
Byli jsme už lépe připraveni. S kolegy jsme řešili od jara jak nastavit výuku tak, aby byla co nejpřijatelnější a co nejzajímavější pro žáky.

Jak si můžeme představit výuku hudebních oborů na dálku? Jde to vůbec?
Na komunikaci používáme Skype. Chtěli jsme si zařídit Teams, ale v dnešní době jsou IT technici nedostatkové zboží. Ale Skype nám vyhovuje. Vidíme obraz, slyšíme zvuk. Má to samozřejmě mouchy, já učím housle a při hře vysokých tónů Skype není schopen tento zvuk zaznamenat.  Zkušený hudebník a učitel si podle postavení rukou dokáže domyslet, jestli ten výsledný zvuk je takový, jaký má být. Složitější je to u žáků adeptů na konzervatoř. U nich už neřešíme techniku, v této oblasti už jsou tzv. hotoví, ale řešíme zvukomalbu a zvukotvorbu. Na to potřebujeme daleko lepší kvalitu přenosu. I tady máme ale řešení. Žák se doma natočí na video a přes aplikaci Úschovna.cz učitelům video pošle. To už je mnohem vypovídající.

Z vašeho vyprávění to vypadá, že jste si s výukou hudebních oborů na dálku celkem dobře poradili. Jaké máte reakce od dětí?
Musím říct, že to poměrně dobře zvládají. Těžší to mají děti, které nastoupily letos poprvé. Defacto měly čtyři hodiny a pak došlo k uzavření škol. Umělecké školy učí nejen vědomosti, ale také dovednosti. Dovednost se musí osahat, to jinak prostě nejde.

Jak se s učením popasovali učitelé?
Není to jednoduché. Musím říct, že jedou na 150 %, opravdu. Odhadujeme, že školy v podobném režimu poběží delší dobu, takže stále hledáme co nejlepší způsoby, abychom mohli vyučovat.

Základní umělecká škola v Hrotovicích nabízí kromě hudebních oborů také výtvarný a taneční. Jak se vám daří výuka v těchto oblastech?
Ještě v době, kdy nebyl omezený pohyb, ale školy byly zavřené, tak jsme rodičům připravili k vyzvednutí materiál, který jsme jako škola nakoupili pro výuku výtvarných oborů. Na webu školy mají výtvarkáři svůj blog, kde jsou popsané různé náměty a také postupy pro zpracovávání doma. Velmi náročné to má paní učitelka v tanečním oboru. Část choreografie natočí na video, někdy se spojí s dětmi pomocí videokonference, aby udržovali sociální kontakty.

Hudba pomáhá v těžkých chvílích. Platí to i pro koronavirovou krizi?
Pro mě osobně je hudba ventil emocí. Když se toho na vás hodně navalí, je potřeba to nějak zpracovat. Chlapi mají dost možností – jdou si zahrát fotbal, zaboxují si, zaběhají si, nebo si zahrají na housle. Ano, do hry na housle, ale do jakékoholi hraní na jiné hudební nástroje, se dají dát různé emoce. Nemusí to být hrubé, afektované emoce, ale hluboce niterné. Může vám být třeba smutno, tak to do hudby vložíte a je z toho příjemná vzpomínka. Všechno toto se dá v umění reflektovat. Umění pozvedává ducha a pozvedává společnost. Dokud budeme hudbu a umění jako takové pěstovat, bude naše společenství kvalitnější a uchová si morální hodnoty. Jsem přesvědčený o tom, že hudba zlepšuje svět. Možná je to trochu naivní, ale já v to prostě věřím. Prostřednictvím toho, co dělám, můžeme totiž utvářet sebe i svět kolem nás.
Eva Fruhwirtová